Článek
Dá se to k něčemu z vaší kariéry na můstcích připodobnit?Asi ne. Byla to veliká radost, jsem hrozně rád, že se to povedlo. Je to můj nejúspěšnější den.
Ale radujete se bez velkých gest ...Spíš to prožívám uvnitř, nejsem typ, který by jásal a divoce skákal. Ale třeba kdybych uspěl na mistrovství světa, předváděl bych něco jiného. Ve Světovém poháru teď chci pracovat a dostat se třeba ještě o kus dál. A třeba se ještě naučím radovat, aby to bylo víc vidět.
Dařilo se vám hlavně kvůli tomu, že se skákalo na menším můstku, který vám více sedí (v Lillehammeru zkraje SP na něm byl pátý)?Tak bylo to i tím přeložením. Nevím, jak by to dopadlo na velkém, ale větší šance mám na menším, i když v sobotu v týmové soutěži se to moc nepotvrzovalo. Ani z prvního nedělního pokusu jsem neměl dobrý pocit, ale metry byly a dobrou výchozí pozici jsem se snažil udržet
Říkal jste si během slibně rozjeté zimy, že to už vám to ve vašich sedmadvaceti konečně musí vyjít, nebo jste spíše pesimista?Dobře se to nastartovalo už prvním závodem v Kuusamu, pak to pokračovalo v Lillehammeru. Šlo to třeba i v tréninku v Lahti, to mě zase nakoplo.
Trenér Jiroutek říkal po boji, že jste mohl i vyhrát...O umístění se nebavíme, vždy jen o tom, abych udělal dobré skoky. To další přijde.
Jak vám to zvedá sebevědomí? Jak daleko je pro vás k vítězství?To si netroufám říct. Chce to ještě hodně práce. A třeba to může dopadnout, i když jsme sport, kde hodně záleží i na povětrnostních podmínkách.
Co říkali kolegové, třeba Roman Koudelka, který vás letos na stupních předběhl...Kluci mi gratulovali, s Romanem vycházíme výborně. Od letní přípravy jsme víc v kontaktu.
Spojuje vás i to, že jste si v téhle zimě natloukli. On v Harrachově, vy pak na Turné...Z toho jsem byl trošku zklamaný, vnitřně jsem byl ve stresu, jestli budu muset na operaci oka. Když mi pak pan primář řekl, že ji vynecháme, bylo to pro mě pozitivum. Netrénoval jsem jen týden, pak jsem se to snažil dohnat. Kdybych musel na zákrok, stál bych čtyři až šest týdnů.
Z Finska hned vyrážíte na další severskou štaci, neříkejte, že nestíháte alespoň menší oslavu?Všechno rychle pokračuje v Trondheimu. Na oslavy teď není čas.
Tak aspoň máte veselé ohlasy z domova od přítelkyně (skokan žije s bývalou manželkou sdruženáře Kučery) a od dětí, které spolu vychováváte, ne?Samá pozitiva a radost. Volal jsem s domovem. I s babičkou, která je teď v nemocnici. Neměla možnost mě sledovat, ale jsem rád, když mi může fandit na dálku.
Za třetí místo už je prémie řádově v desetitisících korun. Co si dopřejete?Uvidíme po sezóně, třeba dovolenou Teď nevím.
