Článek
Byl to zdařilý pokus porovnat zkušenosti čtyř špičkových jezdců z různých disciplín. Skikrosař Kraus, snowboardcrossař Novotný, freestylista Černík a freerider Kaleta jsou každý zvyklý na zcela odlišné podmínky. I o tom by mělo být asi dvanáctiminutové video, které české kvarteto chystá. „Video by mělo ukázat, jak se jezdci z rozdílných disciplín srovnávají s podmínkami na Aljašce,“ vyprávěl Kaleta.
Nepsaným lídrem skupiny byl snowboardista Černík, který byl na Aljašce jezdit už popáté. Pro ostatní byl výlet naplněním dávného snu. „Viděl jsem toho hodně. Ale tohle byl jednoznačně nejlepší lyžařský zážitek. Čekal jsem na něj patnáct let,“ pokyvoval hlavou Kaleta. „Hodně špatně se to popisuje, to se musí zažít. Všechno bylo neuvěřitelné. Pocity z hor, při vysazování z helikoptéry...,“ líčil nadšeně Novotný. „Pro mě to byl velký skok do neznáma odměněný velkými zážitky,“ usmíval se Kraus.
Tomáš Kraus, Michal Novotný, Martin Černík a Robin Kaleta skrytí v oblaku sněhu při výsadku z helikoptéry na vrcholu jednoho vrcholů hor na Aljašce.foto: Tony Harrington
Z dvanácti dnů se česká čtveřice doplněná fotografem a kameramanem nedostala kvůli počasí na svahy třikrát. Jinak se vznášela v helikoptéře vstříc dechberoucím hřebenům a vrcholům, případně se k menším vrcholkům dopravila pomocí sněžného skútru. „Výsadky z vrtulníku byly adrenalin sám o sobě. Jednou jsme vylézali přes koš na přepravu lyží přímo na čtyřiceticentimetrovou římsku, z které jsme jeli dolů... Dole na ledovci je každý hrdina, ale někdy bylo to odpíchnutí docela náročné,“ vyprávěl se smíchem Kraus.
O adrenalin nebyla nouze ale ani na strmých svazích pokrytých panenským prašanem. Třeba když Kaleta hned zkraje výletu strhl menší lavinu a sjel se v ní přes skály téměř až do údolí. „Kutálel se hrozně dlouho. To bylo docela dobrodružství,“ poznamenal Novotný. „První dva dny jsem měl pocit, že mi hory ukazují vztyčený prst. Utrhlo se to se mnou, vzal jsem to přes kameny, ztratil jsem hůlku. Ale bylo to v pohodě, za celou dobu jsme nemuseli použít protilavinový systém ABS ve speciálních batozích. Nebyly to laviny v pravém slova smyslu, ale nohy to podrazit umělo,“ doplnil Kaleta.
Netknuté svahy hor na Aljašce lákají dobroduhy. Tečky na svahu jsou Tomáš Kraus, Michal Novotný, Martin Černík a Robin Kaleta.foto: Tony Harrington
S prašanem se důkladně v úvodu seznámili i Kraus s Novotným. „Je to úplně jiné, než na co jsem zvyklý. Ve skikrosu nejprve trať najezdíme a až pak jdeme do kvalifikace a závodu. Tady byla jedna pofidérní prohlídka z údolí nebo helikoptéry a šlo se na start. Po první úspěšné jízdě jsme s Michalem spadli oba,“ líčil Kraus. „Člověk zespodu vidí stěnu, udělá si představu, jak moc je prudká. A když ho nad ní vysadí, tak je to úplně jiné. Často jsem myslel jsem, že to nepůjde sjet, ale sníh byl úplně jiný než kdekoliv jinde a člověka dobře držel,“ dodal Novotný.
Vzpomínky na pády a kotrmelce ale zůstaly hluboko pod dojmy z bílého království, které českým dobrodruhům učarovalo. „To je neuvěřitelná záležitost, sedět na největší sněhové pláni jakou jsem kdy viděl a kolem jen úplné ticho,“ snažil se přiblížit romantickou idylku Kraus. I proto věří, že v pustině Aljašky nebyli naposledy. „Říkali jsme si, že jsme tam nechali něco, pro co bychom se chtěli ještě vrátit. Kdyby to vyšlo ve stejné sestavě, bylo by to super,“ dodal Kraus.
