Článek
Už se od olympiády vrátil váš život do normálních kolejí?
Pro mě se zase tak moc nezměnilo, dál jezdím z kopce dolů, mám kolem sebe skvělý tým... Jsem pořád stejná, jen spousta lidí na mě kouká jinak, chtějí se vyfotit, přijdou si pro podpis, což je strašně milé. Ale určitě je olympiáda dobrá v tom, že normální smrtelníci, kteří na naše závody tolik nekoukají a nezajímají je tolik velké glóby a medaile z mistrovství světa, ji začnou sledovat a všichni se dívají.
Takže nebyl problém si kolem sebe udržet tu pomyslnou bublinu, v níž se pohybujete?
Pro mě to bylo docela snadné. Po olympiádě jsem byla doma dva dny, pak přišla další série závodů a já jezdila z jednoho na druhý. A kolem mě byl pořád stejný tým lidí.
Vždy jste byla mezi lyžařskými hvězdami spíše ostýchavější, teď si troufnete zajít i za největšími sjezdařskými esy?
Změna je spíš v tom, že ony občas přijdou za mnou. Já se pořád soustředím spíš sama na sebe, ale bylo milé, když za mnou přišly třeba Lindsey Vonnová, Tina Weirttaherová nebo Anna Veithová a gratulovaly mi, jsou hrozně fajn.
Nejčerstvější přírůstek do vaší rodiny trofejí jste si přivezla o víkendu z Winterbergu, kde jste převzala velký glóbus, ale kvůli bolestem zad jste nemohla závodit...
To bylo nepříjemné, ale musím zaklepat, že záda jsou lepší, pan Kolář je dává dohromady a za týden bych měla být schopná závodit. Není zábava stát v cíli a čekat, než holky odjedou, ani na ty ceremonie moc nejsem, spíš mě baví závodit. Ale glóbu si vážím, moc pro mě znamená, že jsem si ho mohla odvést tři sezóny po sobě, snad to bude pokračovat.
Co vám z této zimy utkvělo v paměti kromě olympijských triumfů?
Těch momentů bylo strašně moc. Samozřejmě olympiáda se zapsala do paměti tím, jak byla omílaná, ale pro mě hodně znamenaly i další závody. Byla jsem ráda, že jsem se dostala na finále lyžařského Světového poháru, i teď svěťák na snowboardu ve Scuolu byl strašně příjemný. Celá sezóna se moc povedla, i díky mému týmu.
Zůstane stejný i příští rok? Na olympiádě jste mluvila i o tom, jak by se vám líbilo mít v něm i kuchařku.
Tu se samozřejmě budu snažit zlanařit. (úsměv) Vítězný tým by se neměl měnit a já bych moc chtěla, aby všichni pokračovali, myslím, že lepší těžko najdu. Ale zároveň chápu, že toho mají se mnou odježděno hodně a možná někdo bude cítit, že se chce vydat jinam.
Láká vás na konci sezóny vůbec představa dovolené?
Já jsem závodní typ, ani se mi ještě moc nechce pouštět do testování materiálu, i když máme od Atomiku teď zase lepší podmínky. Ale pak v červnu, červenci si chvílí dám úplný oraz.
Příští rok se po osmi letech vrátí do Česka Světový pohár, domácím fanouškům ve Špindlerově Mlýně byste se mohla představit po dlouhé době, byť se pojede slalom a obří slalom.
Už si ani nevzpomenu, kdy jsem naposledy v Česku závodila, je to hodně dávno (naposledy v roce 2012 – pozn. red.). Je úžasné, že tu bude Světový pohár, určitě se budu chtít nominovat, aby fanoušci měli komu fandit...
