Dva úseky Češky vládly štafetám, na desáté místo je srazil kolaps ve střelbě

Před 27 tisíci diváky ve vyprodané Vysočina aréně probíhala první polovina závodu v české režii. „Od prvních metrů jsem cítila, že mám dost síly. Cítila jsem, jak krásně mi to odjíždí a sedla mně i perfektně střelba, byla rychlá a v rytmu," tvrdila Veronika Vítková, která štafetu skvěle rozběhla. „Nádherný pocit, lidi kolem trati i na tribunách mě doslova táhli a to první místo na předávce bylo vyloženě pro diváky," přiznala.

Gabriela Soukalová na ni parádním výkonem navázala. „Po běžecké stránce mi to docela chutnalo a na střelnici jsem se dokázala soustředit. Přitom jsem se bála, že budu vyjukaná, tempo přepálím a pak neodstřílím. Naštěstí se to nestalo, o to lepší pocit mám. Bylo to opravdu na ohluchnutí, když člověk vjížděl na stadión. Moc jsem dřela, takové nasazení v sobě člověk najde akorát, když jede první. Strašně jsem se snažila něco najet hlava, nehlava," tvrdila Soukalová, když poslala Landovou na trať s náskokem dvanácti vteřin.

„Jíťa dobře zvládla položku vleže, a jak se držela v první trojce s Italkou a Ruskou, zdálo se mi, že se chytla i běžecky. Při stojce musela ustát veliký tlak, jenže nechat tam čtyři rány, to je hodně špatný," litoval trenér žen Jindřich Šikola. Ve 22 letech nejmladší členka českého kvarteta své selhání obrečela. „Tempo vpředu se mi ani nezdálo tak závratné, abych se zahltila a nezvládla střelbu. Jenže na stojáku se mi začala děsně klepat pravá noha, prostě můj kiks," líčila Landová.

„Zkazila jsem to nejen sobě, ale celému týmu," smutně hlesla a přiznala, že slyšet čtyřikrát po sobě zklamaný vzdech diváků po neúspěšných výstřelech bylo zničující na její psychiku. „Jak jsem pak stála na střelnici déle, tak jsem se zklidnila a dobíjení už zvládla. Jenže už jsem musela na trestné kolo a ke konci mlela z posledního," už zase vzlykala Landová.

Podobný zkrat při střelbě vstoje potkal i finišující Barboru Tomešovou. „Rány jim oběma lítaly všude. Děsná škoda, že to nezvládly, na prvních dvou úsecích se odjel fantastický závod. Všichni teď cítíme velikánské zklamání, jak jsme přišli o možnost hezkého výsledku," tvrdil Šikola s přesvědčením, že bez těch dvou trestných kol by se české kvareto určitě vešlo do elitní osmičky.

Při lednovém Světovém poháru v Ruhpoldingu Černá a Zvařičová, které bohužel na šampionátu z objektivních příčin nejsou, podobně rozjetý závod dotáhly k senzačnímu třetímu místu. V Novém Městě Landové s Tomešovou ale druhá polovina štafety vůbec nevyšla.

„Věřila jsem, že holky nezačnou na střelnici plašit, když to bylo tak dobře rozjeté. Bohužel to dopadlo celé trochu jinak," pokrčila rameny Vítková. „Jitčin stoják jsem neviděla, byla jsem akorát v buňce. Škoda toho, ale to se prostě někdy v biatlonu stává, příště to klidně může potkat mě," zastala se reprezentační kolegyně Soukalová.

O cenných kovech se rozhodlo až po poslední střelbě. Favorizované Norky rozjely štafetu mizerně a po trestném kole se na první předávce krčily až na sedmnácté pozici. Postupně ale stoupaly pořadím a skvělý běžecký výkon finišmanky je vynesl na první místo. Bergerová jako první žena v historii biatlonových šampionátů získala na jednom mistrovství čtyři zlaté a jednu stříbrnou medaili. Druhá dojela také zezadu útočící Ukrajina, třetí senzačně Itálie. Na obhájkyně zlata Němky zbyla až pátá pozice.