Článek
„Lidi ve vedení federace zřejmě nemají rádi Vánoce," kroutil pětatřicetiletý borec hlavou nad skladbou kalendáře disciplín alpských lyžařů ještě během posledního předvánočního dílu SP v jihotyrolské Val Gardeně.
„Všechno se podřizuje televizi. Lidi holt chtějí vidět na svátky pohádky a lyžaře, takže i já budu ve všech domácnostech," smál se vzápětí.
Už na Boží hod mají sjezdaři v Santa Caterině vypsaný trénink, proto bude muset rodinu opustit. „Z Olomouce trvá cesta jedenáct a půl hodiny. Takže musím vyrazit už na Štědrý den," vysvětlil. „Uděláme si ho třiadvacátého. Synkovi Eliáši jsou teprve dva roky, takže nám nějaké datum nevadí. Hlavně že budeme mít cukroví a svátky budou na český způsob," lebedil si Hudec.
Kámoši tam na mě žárlili
Když byl ještě malinký, rodiče emigrovali do Kanady. „Kámoši tam na mě žárlili, protože jsme měli dárky už čtyřiadvacátého, zatímco oni museli čekat do pětadvacátého. Navíc mamka pekla české cukroví, měli jsme navařeno jako doma. Za to jsem rodičům moc vděčný," zavzpomínal Hudec.
„V Kanadě jsou Vánoce hodně komerční záležitostí. Ale myslím, že třeba v Rakousku nebo v Česku mají pořád skutečné kouzlo. Navíc já miluju trhy, hlavně na menších dědinách. To jsem za oceánem neměl," říkal Hudec.
A těšil se na cukrovinky. „Mám rád všechny druhy. Miluju linecké. A vanilkové rohlíčky, to jsou doslova hody... Já se navíc nemusím nijak drasticky hlídat. Dokud mám sílu zatočit a zastavit v cíli, jsem v pohodě," culil se.
Fakt, že bude na Štědrý den pryč z domova, pro něj zdaleka není ničím novým. Když se prosadil do kanadské reprezentace, trávil téměř vždy svátky v Evropě bez rodiny. „Sešli jsme se s parťáky, vyměnili si nějaké drobné dárky a dělali srandičky," líčil Hudec.
