Článek
A získala o důvod více mít švýcarské středisko v oblibě. Však ze svých osmi umístění na stupních vítězů ve Světovém poháru jich 28letá sjezdařka získala polovinu v Crans Montaně. Ale nejsou to jen výsledky, proč do frankofonní části Švýcarska tak ráda vyráží.
„Jsou tu skvělí lidé a fanoušci, kteří vydrží až do posledního závodníka a všem zatleskají, tribuny jsou plné až do konce. Nefandí jen Švýcarům, ale všem národnostem,“ oceňovala. Pořadatelé přitom řešili podobné starosti jako třeba organizátoři biatlonového mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Vysoké teploty, měknoucí sníh…
„Byla to pro ně velká výzva, ale zorganizovali to skvěle. Bylo tu strašně vojáků, kteří na sjezdovku stříkali speciální sůl, díky níž se sníh spojuje v led. Ale není to klasický led jako když venku mrzne, pořád je na něm troška měkkého sněhu,“ popisovala Ledecká.
„Takže za ten závodní víkend jsem prosolená víc než od moře,“ usmívala se. Pevnou trať ale potřebovala, protože po pauze a postupném návratu mezi elitu klesla v žebříčku a měla vyšší startovní čísla. Do nedělního super-G vyrazila s dvacítkou.
„Ale sjezdovka byla pro mě lepší než ve sjezdu, kde už dva tréninky a dva závody byly znát, a trať byla rozsekaná, někdy to dost házelo,“ uznala trojnásobná olympijská vítězka, která byla ve sjezdech sedmnáctá a čtrnáctá.
„Takže i když jsem teď měla vyšší startovní číslo, bylo to příjemnější než ve sjezdu. Dobrá jízda,“ mohla se pochválit a chválu směřovala i ke svému týmu. Vždyť na třetím měřeném úseku trati byla dokonce nejrychlejší ze všech!
„Jsem ráda, že jsem se zase posunula v žebříčku,“ těší se s výhledem na další závody, dvojici super-G příští víkend v italském Val di Fassa. „Ještě předtím pojedu trénovat do Ultentalu za trenérem Franzem,“ plánuje svěřenkyně rakouského kouče Gampera.
