Hlavní obsah

Český lyžař umí, co nikdo jiný na světě. Začalo to náhodou, líčí

Než název tohoto triku vyslovíte, Štěpán Hudeček už ho pomalu bude mít za sebou. Český freestyle lyžař předvedl minulou zimu kousek, který nikdo jiný na světě zatím nesvedl. A pro začínající zimu se ho dvacetiletý talent snaží ještě vypilovat.

Foto: Michaela Říhová, ČTK

Freestylový lyžař Štěpán Hudeček.

Článek

Doublecork 1800 double tailgrab. Přeloženo do běžné češtiny se při svém unikátním kousku Hudeček na lyžích dvakrát otočí přes hlavu, pětkrát kolem své osy a k tomu chytí rukama obě lyže. „Tu rotaci zvládne spousta lidí, ale s tím grabem, který přidá body, jsem ještě nikoho neviděl,“ vypráví Hudeček.

V závodě trik ukázal na minulém mistrovství světa v Gruzii. „Ale tam tomu ještě něco chybělo, grab nebyl dokonalý, tak jsem nedostal tak vysoké hodnocení,“ vypráví 21. závodník z disciplíny Big Air.

Jak dlouhá vede cesta od nápadu na nový trik po jeho realizaci na sněhu? „Tohle byla trochu náhoda, když jsem ho začal skákat do bagu,“ líčí. Bag je označení pro obří nafukovací polštář, který je k případným pádům pochopitelně mnohem milosrdnější než tvrdý dopad na sněhu.

„Tu rotaci jsem ale musel skočit hodněkrát. Chce to, abyste skok předvedli tak čtyřikrát z pěti pokusů na nohy a ten pátý byl aspoň v uvozovkách bezpečný pád. Pak si teprve troufnete na sníh,“ vysvětluje.

Hudeček, jenž vedle svého oblíbenějšího Big Airu závodí i ve slope stylu, kromě skoků do měkkého piloval přes léto techniku i na Novém Zélandu.

„Je to jediná možnost přípravy, jak závody začínají už v půlce října, a v Evropě nic není. Bohužel letos na Zélandu bylo hodně silného větru a deště, podmínky byly občas těžké,“ říká pátý junior z předloňského mistrovství světa, jenž byl zatím ve Světovém poháru nejvýše třináctý.

Inspiraci můžou freestyle lyžaři sbírat i od snowboardistů, ostatně podobný kousek jako Hudeček předvedl rovněž ve světové premiéře na prkně další Čech Jakub Hroneš. „Na Zélandu jsme byli i se snowboardisty, občas si poradíme jeden druhému trik, co by nám přišlo hustý a vznikne něco originálního,“ líčí lyžař přezdívaný Speedy.

„To je ještě z dětství, kdy jsem jezdil na cykloturistické tábory a furt jsem běhal a byl aktivní, tak mi někdo začal říkat Speedy. Teď už přece jen občas rád zpomalím,“ směje se.