Článek
V roce 2003 měla zajet neuspokojivě závod na deset kilometrů. Z reprezentace byla odejita. Nesrazilo ji to, naopak, prosadila se v Rakousku a získala občanství. Na roky měla jasnou cestu, tu u jižních sousedů. "Už na to nemyslím, už o tom nechci mluvit. Začíná se znovu," nechtěla rozebírat třiatřicetiletá běžkyně historii.
Pět let si hrála s myšlenkou, že by se mohla vrátit. Vše vyšlo před nadcházející sezónou. „Trénuji s holkami ve skupině, baví mě to, je to super. Neberu se, že jsem jejich máma. Myslím, že nám to funguje, máme dobrou partu, což je důležité," je spokojená Smutná, která v sezóně bude jezdit laufy, část Světových pohárů a zúčastní se i mistrovství světa v Lahti, kde by ráda s kolegyněmi z reprezentace vybojovala pozici do šestého místa ve štafetě.
„Na štafetu se fakt těším, v životě jsem jela jen jednu," přiznává běžkyně, která v barvách Rakouska startovala dvakrát na olympiádě a pětkrát na mistrovství světa. Teď se cesty rozešly.
„Naštěstí to bylo v klidu, asi si řekli, že už nejsem nejmladší," smála se. „Podmínky jsou takové, jaké si je uděláme, ale lépe se cítím v české reprezentaci. Rakušáci jsou jiní, třeba povahově," dodává Smutná, která vyhrála i slavný Vasův běh. Tehdy slavila za Rakousko. Zažít by to chtěla i v českém provedení. „O to se pokusím."