Článek
Na nějakou velkou oslavu to asi za současné situace nebude…
Já původně chtěla s kámošema do Mexika. Přiletěli by z Ameriky, odkud tam můžou bez karantény, já z Evropy a potkali bychom se. Ale to padlo. Jak jsem byla teď zraněná, spíš potřebuju jezdit, takže si tu maximálně s kamarády zajdu na večeři.
Když jste jako teenagerka začínala objíždět velké závody, uměla jste si představit, že budete mezi elitou závodit i po třicítce?
To jsem vnímala třicetileté holky jako dávno za zenitem… A teď mi přijde, že teprve začínám. (úsměv) Občas si říkám, jak dlouho mě to bude ještě bavit. Ale zatím pořád baví, cítím se dobře, přijdu si v nejlepší fyzické formě, co jsem kdy byla, tak není třeba se zastavovat.
Jen zranění vás občas přibrzdí…
Teď mám osm týdnů po operaci kotníku. Nezlomila jsem si žádnou velkou kost, spíš je to v blbém místě nad kotníkem, tak mi tam doktoři dali destičku a říkali, že by bylo lepší, kdyby tam přes sezonu zůstala. Šest týdnů jsem nejezdila, teď opatrně testuju, jak mi bude vadit. Třeba dva dny jezdím, ale pak si dám pauzu.
Přitom jste si pochvalovala, že jste mohla v Rakousku trénovat skoky na airbagu.
Jenže jsem tam udělala takový nešťastný pohyb a noha se blbě vytočila. Byla to smůla, normálně se to nestává. Mohla jsem tam trénovat velké skoky, na sněhu by těch zranění bylo určitě víc.
Jak se letos srovnáváte s omezeními cestování kvůli koronaviru?
Mně osobně nevadí, když se musím sbalit a někam jet, celý život se přesouvám operativně. Freestyle snowboarding se dost řídí podle počasí, jedeme tam, kde je pěkně. Když pandemie začala, byla jsem v Americe. Jak se situace zlepšila a otvíraly se hranice v Evropě, tak jsem sem přiletěla. Jinak bych jela i na Zéland, ale to nešlo, takže jsem strávila celé léto v Evropě, což se mi dlouho nestalo, byla jsem víc doma v Česku, a to bylo příjemné.
Zobrazit příspěvek na InstagramuWe are together even when we are apart! . . . #togetherforever #together #staytogether #iloveyou
Jen asi nemůžete trávit tolik času se svojí americkou snoubenkou Kaileen…
To mě samozřejmě štve. Byla na tři týdny v Evropě, ale teď se zase dva měsíce nevidíme… Je to dlouhé.
Jaký máte plán směrem k závodní sezoně, která by se měla v prosinci rozjet?
Teď jsem na Stubai, kde chci zůstat, i když i v Rakousku vyhlásili lockdown, tak uvidíme, jak se to vyvine. Pak bych se měla přesunout do Ameriky, v Copper Mountain jsem před Vánoci přihlášena na první Světový pohár v Big Air i U-rampě.
Začne i boj o olympiádu v Pekingu, pro vás by byla už čtvrtá. Je pro vás motivací?
Neberu to jako nějakou metu, třikrát jsem tam byla. Ale když se mi povede se kvalifikovat a budu mít třeba i na pódium, tak budu ráda. Zase jsem se teď učila v airbagu nové triky a pro mě je největší motivací je odjet i na sněhu a zase se posunout dál.
