Článek
Jak nápad s tréninkem v Norsku vznikl?
Chtěl jsem změnu, potřeboval jsem udělat maximum pro svou výkonnost, která už nebyla ani pro mě, ani pro vedení úseku uspokojivá. Tak jsem připojil za auto karavan a vydal se mezi nejlepší sprintery, kteří v Norsku jsou. Určitě mi to prospělo, protože jsem byl v minulé sezóně Světového poháru dvakrát v desítce. Rád bych na tyto výsledky letos navázal.
V čem byla příprava na Holmenkollenu jiná?
Zapracoval jsem na technice, mohl jsem realizovat svoje nápady. Měl jsem prostor na kontinuální systémovou práci. To se při obvyklém způsobu cestování z místa na místo úplně nedaří. Člověk na týden vypadne z rytmu a ve výkonu se vrátí měsíc dva dozadu.
S jakými nápady jste přišel?
Třeba běhání schodů podél můstků, různé sprinty na suchu. Podobné dynamické tréninky jsem absolvoval v mládí jako sdruženář a chtěl jsem se k nim vrátit.
Kolik času jste v Norsku strávil? A kde jste vlastně bydlel?
Loni dva a půl měsíce, letos s pauzou na reprezentačním soustředění měsíc v kuse a pak ještě deset dnů. Bydlel jsem přímo na Holmenkollenu, za což musím dodatečně poděkovat tamním správcům, že mě tam s karavanem nechali. Byl jsem kousek od kolečkové dráhy, na dohled od můstků, kam jsem chodil na schody, hned u dráhy, kde jsem mohl trénovat sprinty.
Zní to téměř jako scénář k filmu „Z karavanu ke stupňům vítězů"...
To nevím, jestli se ještě podaří. Ale uvidíme. (smích)
Jaká panuje v létě na Holmenkollenu atmosféra?
Norsko žije sportem. Ještě v jedenáct v noci tam vidíte hobíky, jak trénují na kopci. Nebo potkáte ryzí amatéry, kteří si hodí batoh na záda a vydají se na výlet na kolečkových lyžích, i když na nich sotva stojí.
