Článek
Stupně vítězů už ve Světovém poháru zažila před dlouhými jedenácti lety, ale trojice umístění v elitní osmičce v závěru minulé sezony dvaatřicetiletou akrobatickou lyžařku utvrdilo, že sen v podobě olympijského finále nemusí být nereálný.
„Kdybych si dávala nižší cíle, bylo by to nefér vůči mně samotné, partnerům i trenérovi,“ vysvětluje. Právě polský kouč Tomasz Zerebecki, pod jehož vedením vstupuje do třetí sezony, vlil do Kučerové novou energii. „Udělala jsem s ním progres jako za předchozích osm let dohromady,“ pochvaluje si profesionalitu.
České skikrosařky Nikol Kučerová (vlevo) a Diana Cholenská .
„V českém sportu občas systém zamrzne v tom, co kdysi fungovalo, a není snaha se posouvat dál. Až teď mi přijde, že už nejsme ti chudší sousedi velkých týmů, kteří přijedou na Světový pohár, byť početně se nemůžeme třeba Kanadě rovnat,“ říká Kučerová, které po letech dorůstá konkurentka v podobě talentované Diany Cholenské, juniorské vicemistryně světa.
„Vždycky je fajn být v týmu. Už jen proto, že pozornost trenérů není jen na mně. Když jsem byla na závodech sama, věděla jsem, že když vypadnu, jede se domů, každou volnou jízdu jsem byla pod dohledem,“ porovnává.
Kučerová bude mít v Pekingu výhodu, že už olympiádu v době pandemie zažila. V létě v Tokiu byla jako zástupce Komise sportovců Českého olympijského výboru. „Občas se zimní sportovci trochu bojí a nevědí, co bude. Já už to zažila. I když olympiádu v Číně je pro mě složité přijmout i politicky,“ přiznává, že i ji trápí utlačování ujgurské menšiny.
„Cítím tlaky z veřejnosti, proč hry nebojkotujeme. Ale nepřijde mi fér to házet na sportovce. Bylo by nespravedlivé vůči těm, kdo mě podporují, kdybych teď řekla, že nejedu. Nemůžeme prohlásit, že počkáme na další olympiádu, sportovec je omezený věkem. Je to věc nejvyšší politiky a Mezinárodního olympijského výboru. Vnitřní problém s tím mám, ale neovlivním to,“ ví.
