Baseballový stánek, pak nádherný olympijský park. Pančochová sbírá úspěchy i zážitky

Poprvé se ve Světovém poháru představila v disciplíně Big Air a hned na speciální rampě ve stánku obývaném bostonskými Red Sox. „Navíc jsme tam mohli využít jejich klubové zázemí, což byl úlet,“ vypráví Pančochová nadšeně.

„Jen to byla kvůli proměnlivým teplotám taková loterie,“ popisuje. V Bostonu byla čtrnáctá, pak se v Québeku blýskla čtvrtým místem a zamířila do Pokwangu, kde za dva roky budou probíhat soutěže ve snowboardingu.

A tamní park nejen ji ohromil. „Je doslova hustej. První půlka, kde jsou jibovací překážky, je hodně rozmanitá, druhá půlka se skoky je dost neobvyklá. Každopádně jsem fakt ráda, že jsem si to mohla zkusit, protože teď vím, na čem do olympiády zapracovat,“ pochvalovala si po devátém místě v kvalifikaci slopestylu.

Korejci si při testovacím závodě dali na všem záležet. „Jako organizátor závodu Světového poháru musím uznat, že organizaci zvládli perfektně,“ smekal reprezentační kouč Martin Černík, jenž pořádá březnový závod Snowjam ve Špindlerově Mlýně.

„Organizátorů bylo všude hodně a asi měli velký rozpočet, ale jejich přístup byl profesionální a přátelský,“ cenil si.

O snowboarding je navíc v Jižní Koreji obrovský zájem. „Na kopci jezdilo na prkně tak 90 procent lidí, podobné je to prý i v Japonsku, takže divácká účast byla slušná,“ líčila pátá žena z olympiády v Soči, která se v této sezóně po zranění kolene plnohodnotně vrací k závodům.

„Konečně na koleno nemusím myslet jako vloni a můžu se do toho opřít, i když samozřejmě po těch zraněních člověk přemýšlí jinak než před osmi lety,“ uznává 25letá snowboardistka. „Příští rok začíná olympijská kvalifikace, a tak letos absolvujeme více závodů, ale necháváme si i čas na trénink,“ doplňuje kouč Černík.

Před vyvrcholením SP na Snowjamu míří Pančochová na trénink do Colorada, kde ji čeká i prestižní závod US Open.