Článek
Jak se vám sleduje mistrovství světa, na kterém jste chyběl naposledy v roce 2009?
Já zatím neviděl nic, jak je šampionát v Evropě (Březina žije s rodinou v Los Angeles). Je tam devítihodinový posun, závodí, když my ještě spíme, tak se vždycky jen podívám na výsledky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Věděl jste hned po olympiádě, že do Montpellieru už nepojedete?
Přemýšlel jsem o tom, dostal jsem i od svazu dotaz, jestli bych ještě mistrovství světa neodjel. Ale už jsem neměl motivaci a náboj, který jsem cítil třeba po olympiádě v Pchjongčchangu, kde jsem ještě na mistrovství světa jel.
Mrzí vás, že jste se tak rozloučil s kariérou krátkým programem?
Já jsem spokojený, jak jsem zajel na mistrovství Evropy. Kraťas nebyl nejlepší, ale volná jízda byla prakticky bezchybná. A že se nepovedla olympiáda? Když nevyšla jen jedna ze čtyř, není to špatná bilance.
Jaká byla vaše kariéra? Medaili jste získal jednu, v elitní desítce jste byl pravidelně… To možná fanoušci docení až s odstupem.
Byla dlouhá, se závody, kdy jsem byl nahoře, i s těmi, které nebyly úplně nejlepší. Ke konci kariéry už si někteří mysleli, že bych neměl bruslit, ale pořád jsem v desítce na mistrovství Evropy chyběl za patnáct let dvakrát, na světě také. Medailí mohlo být víc, ale cením si, že jsem se celou kariéru držel na nějaké úrovni. Lidé, co se na krasobruslení dívají jednou za rok, možná docení až s odstupem, že tu byl Tomáš Verner a já, kteří jsme se drželi v top ten.
Jaké máte další plány? Zůstáváte v zámoří?
Stěhování neplánuju. Pomáhám Rafaelovi (kouč Arutjunjan) s trénováním, máme slušnou základnu, snažíme se, aby se kromě Nathana (olympijský vítěz Chen) a mě prosadili i další.
Vždycky vás lákalo předávat své zkušenosti?
Malinko už jsem začal trénovat v Oberstdorfu, ale pořádně až tady u Rafaela. Chtěl po mně, abych mu pomáhal s dětma, nejdřív abych ukázal, jak se co má dělat správně, fungovalo to i na kempech v Ostravě, kam se chystáme také letos. A čím víc jsem mu pomáhal, tím víc závodníci chtěli, abych je trénoval, přebral jsem roli jeho asistenta, a když jsem ohlásil konec, přišlo hodně děcek, které chtěly, abych se jim věnoval naplno. Máme docela dost svěřenců od úplně malých až po seniorské závodníky, kteří objíždí velké soutěže.
Už jste na brusle postavili vaši dvouletou dceru Nayu Rose? Umíte si představit, že byste ji jednou trénoval, jako váš tatínek vás a vaši sestru Elišku?
Malá už po ledě chodí sama, ale necháme na ní, jestli bude chtít bruslit, já ji nutit nebudu. Když ji to bude bavit, jsem na zimáku denně, může kdykoliv přijít. (úsměv) Ale chceme, aby věděla, že sportování je zdravá věc, aby uměla bruslit, plácnout raketou do míčku, kopnout do balonu… Aby věděla, jak tělo funguje, a naučila se, že to pomáhá v rozvoji.
Lákají vás i krasobruslařské exhibice a show?
Od olympiády jsem nic nedělal, přepnul jsem do trenérského módu. Jsem na ledě každý den, ale neskáču. Pokud by nějaké pozvánky na show přišly, musel bych zase potrénovat, ale kdyby mi to zapadalo do programu, proč ne.
