Článek
„Je to velký posun,“ pochvaluje si polský kouč Dawid Kupczyk, jaký boom teď sport v ledovém korytu prožívá. Nárůst základny ale klade i nároky na vyšší počet kvalitního materiálu, v čemž jsou ještě rezervy.
Mezi dvojboby je i díky nové akvizici z Lotyšska situace ještě dobrá. „Ale konkurenceschopný čtyřbob je jen ten můj, zbylé dva jsou fakt staré,“ vypráví Dvořák.
Sám se hodlá na čtyřboby soustředit, důvodem je operované koleno, kvůli němuž nedokončil minulou sezonu. Část přetrženého menisku mu lékaři odstranili, zbytek sešívali. „Aby to srostlo, měl jsem šest týdnů berle a nesměl došlápnout, to bylo hrozný,“ oklepe se při vzpomínce na zdlouhavou rehabilitaci.
Zdravotních trablů si v posledních letech užil víc, dlouhodobě ho zlobily potíže se zády… „Kluci už si ze mě dělají srandu, že jsem skleněný, pořád něco,“ připouští.
Na trenažeru předváděl v létě kvalitní časy, limity svého kolene ale naplno pozná až během sezony, která mu začne předvánočními závody ve francouzském La Plagne a rakouském Innsbrucku. Úvodní závody v Číně český tým z ekonomických důvodů vynechává. „Pojedu dvojboby i čtyřboby, ale ve čtyřce se ten handicap mezi nás čtyři lépe rozprostře,“ ví.
Piloti českých bobů (zleva) Adam Dobeš, Dominik Dvořák, Matěj Běhounek a Jáchym Procházka.
A v konkurenci dalších tří českých pilotů bude hájit i pozici domácí jedničky. „Můj cíl je prohánět Dominika,“ s úsměvem mu hodil rukavici kolega Adam Dobeš. „Vždy jsem nastupoval do závodu, že chci být nejlepší na světě. Beru pozitivně, že je nás víc, můžeme mezi sebou soupeřit a tím posouvat naše výsledky,“ vypráví 31letý Dvořák.
K tomu po 15 letech i ženský element v podobě Patrície Tajcnárové. „Byli jsme chlapský kolektiv, teď tam máme holku, tak se musíme trošku chovat,“ směje se.
Motivací pro Dvořáka je i start na čtvrté olympiádě v Cortině v roce 2026. I když plány na rekonstrukci tamní stoleté dráhy Italové vzdali, a tak se bude závodit mimo Apeninský poloostrov…
„Všechny to mrzí, ještě tajně doufáme, že by to nějak mohlo klapnout, protože když budeme odříznutí někde mimo, už to pro nás nebude olympiáda,“ přiznává Dvořák, jenž už si pozvolna připravuje půdu i pro život po kariéře jako osobní trenér.
„I kvůli kolenu a tomu, jak jsem skleněný, hledám další možnosti. Baví mě trénovat individuálně, bavilo by mě i trénovat boby, díky Olympu jsem zaměstnaný u policie, což je také možnost,“ nastiňuje, že variant na „sportovní důchod“ má víc.
