Článek
Poté, co její krajanky Marte Olsbu Roiselandová a Tiril Eckhoffová ukončily kariéry, bylo jasné, že v této sezoně dostanou v norském týmu příležitost závodnice druhého sledu. Skoganová šanci chytila za pačesy.
Třetí místo Skoganové ze stíhacího závodu je o to působivější, že se v minulé sezoně nedostala do norského týmu pro IBU Cup. O tom, že s kariérou pětadvacetileté závodnice to bylo hodně na hraně svědčí i to, že má civilní zaměstnání. Pracuje jako prodavačka v obchodě se sportovními potřebami v Lillehammeru.
„Myslím, že si musím promluvit se svým šéfem, až se vrátím domů,“ vtipkovala Skoganová v rozhovoru pro NRK po Světovém poháru v Lenzerheide. „Zmeškala jsem pár směn a budu zpátky v práci v úterý, středu a čtvrtek,“ oznámila s tím, že v obchodě chce ve své práci pokračovat.
Jak to bude s norskou závodnicí je ale ve hvězdách. Třetí místo v Lenzerheide jí přineslo minimálně 9000 eur. „To je docela hodně. Pokud mi obchod nabídne stejný plat, slibuji, že nedám výpověď,“ vtipkovala Skoganová.
Od začátku sezony si přišla už na téměř 24 000 eur. Rodačka ze Steinkjeru ale brzdí optimismus. „To je fantastické, ale dělám biatlon už 15 let, a když to přepočtete na hodiny, tak to není nic moc,“ řekla s odkazem na svou předchozí kariéru.
Její kolegyně z norského týmu jsou ale přesvědčené, že její kariéra prodavačky je u konce a že se v norském týmu usadí natrvalo. „Hodně se mluvilo o Maritině extrapráci a myslím si, že bohužel pro firmu XXL to už skončilo. Příští rok se stane spousta dobrých věcí a ona toho bude součástí,“ myslí si Tandrevoldová.
