Článek
Radost z rozhodnutí IBU měl i šéf českého svazu Jiří Hamza. "Vítám ho, i když mělo přijít už podstatně dřív a nemuselo se to řešit až teď, den před mistrovstvím světa," řekl ČTK.
Kongres IBU se sešel mimo jiné v důsledku intenzivních aktivit samotných závodníků v boji proti odhalenému státem organizovanému dopingu v Rusku. IBU svoláním kongresu rovněž zareagovala na takzvanou McLarenovu zprávu o dopingu, který se měl týkat také 31 ruských biatlonistů. V návaznosti na to trojice závodníků Michal Šlesingr, Martin Fourcade a Lowell Bailey sepsala petici s návrhy na zavedení přísných trestů.
IBU vytvoří nyní pracovní skupinu, která se požadavky závodníků bude zabývat a vytvoří návrh nových trestů za dopingové prohřešky pro sportovce i národní federace. Mohlo by se jednat o osmileté tresty za pozitivní nález, velké finanční sankce či ztrátu míst ve Světovém poháru pro jednotlivé země. Proti osmiletému zákazu startů se IBU postavila, neboť by nekorespondoval s aktuálním kodexem Mezinárodní antidopingové agentury (WADA). Přesto na kongresu zazněl apel k plošnému navýšení hranice trestů ve všech sportech.
Biatlonová unie čelila velké kritice za to, že Ťumeni udělila loni v září pořadatelství mistrovství světa 2021 i přesto, že to na základě McLarenovy zprávy nedoporučila WADA. Již v prosinci IBU odebrala Rusku mistrovství světa juniorů v Ostrovu i březnový SP v Ťumeni. Přímo v dějišti MS nyní čelí kritice také ruská federace za to, že do Hochfilzenu nominovala Alexandra Loginova a Irinu Starychovou, kteří si teprve nedávno odpykali tresty za doping.
Nového pořadatele MS 2021 zvolí až řádný kongres IBU příští rok v chorvatské Poreči, kde má být schválena i úprava antidopingových pravidel. Nové Město na Moravě, které původně kandidovalo, se o MS ucházet už nechce. Hamza by totiž nechtěl, aby české tažení proti dopingu bylo spojováno s postranní snahou získat šampionát pro sebe. Ve hře o pořadatelství by tak měly být slovinská Pokljuka, německý Oberhof a běloruské Raubiči.
