Článek
Ondřej Moravec, reprezentační kolega
„S Bouškem jsem toho zažil hodně. Trénoval jsem s ním už jako žák, od základky. Tehdy se ještě nestřílelo, říkali jsme tomu lyžák. On tam přišel s nějakými bambusovými hůlkami, šílenými lyžemi. Bylo by dobré mít nějaké fotky, tomu by se člověk hodně zasmál. Myslím, že pocházel z Dobrouče, tak za námi dojížděl, tolik nás neznal. A kam se vypracoval…
Pak jsem s ním zažil i celá juniorská léta, byl výjimečný v tom, co dokázal v relativně mladém věku. Už jako junior byl neskutečně silný, vozil medaile, což já taky, ale já absolutně nedokázal zvládnout ten přechod mezi dospělé. A on pak byl ve 23 letech skoro nejlepší na světě. Určitě mi bude chybět, sportovně i lidsky. Vždyť tady s námi byl skoro dvacet let. Teď tady budu nejstarší, ve startovním poli je starší už jen Rakušan Eder. Bude to zvláštní, ale to je ta výměna generací.“
Boušek jede dál, naposledy. Biatlonisté přezpívali pro Michala Šlesingra hit Karla Gotta
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
Michal Krčmář, reprezentační kolega
„Pamatuju si ho jako žáček, když jsem začal jezdit na tábory a on byl v juniorech, ale to mě asi ještě neregistroval. Pak jsme si začali rozumět, strašně jsme se spolu nasmáli. Jaký byl parťák? Kdybych mu zavolal ve dvě hodiny v noci, že potřebuju pomoct, tak by přijel, to vystihuje všechno.
Nebudu si hrát na hrdinu, taky jsem byl z té rozlučky dojatý. Michal byl pro mě jedním ze vzorů spolu s Jardou Soukupem a Ondrou Moravcem. Naučil mě svůj přístup, být týmový hráč, ne sobec, fungovat v kolektivu.
Sice měl víc aktivit, ale když šlo o biatlon, byl naprosto koncentrovaný, puntičkář. Jeho kariéra měla raketový nástup, ale v nejlepších letech ho zbrzdily virózy, čímž přišel o řadu akcí. Kdyby mu přálo zdraví, dokázal by ještě víc, ale i tak odvedl obrovskou práci pro český biatlon.“
Nejvíc se těším, že až bude venku fakt hnusně, nebudu muset běhat, říká loučící se Šlesingr
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
Ondřej Rybář, bývalý trenér
„Za Michalem je spousta krásných výsledků, v historii biatlonu bude mít vždycky svoje místo. S Jardou Soukupem a Ondrou Moravcem byli velice silná trojice, která byla u růstu biatlonu a každý z nich něco dokázal.
Boušek je bojovník. Hlavně když byl mladší, byl daleko víc závodivý, v čemkoliv i v různých hrách. To byla jeho největší motivace, byl rád, když mohl někoho porazit. S věkem pak přichází, že se do některých závodů tolik nepouštěl.
Myslím, že mohl ve sportu dokázat daleko víc, kdyby se nenechal rozptylovat věcmi, se kterými nic nezmůže. Nemyslím otázku dopingu, tam jsme byli jednotní, ale jak je vnímavý, pouštěl se do spousty diskusí a řešil řadu problémů, ale někdy je třeba se koncentrovat na závody a v některých chvílích mu ta koncentrace možná trochu utíkala.“
