Článek
Trenér Egil Gjelland po pátečním tréninku sestavu pro sobotní závod (od 13.45) ochotně vyzradil: „Terka, Lucy, Markéta, Jessica.“ Tedy totožné složení úseků jako při poslední štafetě Světového poháru v Ruhpoldingu, kde Češky v sestavě Voborníková, Charvátová, Davidová, Jislová skončily sedmé.
Norský kouč zkoušel v sezoně více variant, ale tahle mu přijde nejlepší. „Terka byla na prvním úseku přes zimu opravdu silná, vybudovala si na něm zkušenosti, věří si,“ vysvětluje.
Jislová je podle něj ideálním typem pro finiš, který si vyzkoušela už ve smíšené štafetě, byť tam české naděje pohasly už dávno před jejím úsekem. „Je naší asi nejlepší střelkyní. A v závěru dokáže zabojovat,“ líčí Gjelland.
„Já mám ráda první úseky, protože mě baví jezdit v kontaktu s lidmi, nemusím si sama stanovovat tempo. Ale jinak je mi to jedno, štafety mám obecně ráda,“ říká finišmanka Jislová, kterou povzbudilo i dvanácté místo ve vytrvalostním závodě.
„Byla jsem ráda, že si vše sedlo, vyšly lyže i střelba a dostala jsem se do pohody, kde chci být,“ pochvalovala si.
Davidová jako týmová jednička se Gjellandovi zase osvědčila na třetím úseku. „Je naší nejsilnější závodnicí. A potřebujeme využít její potenciál, abychom se udrželi v kontaktu,“ říká kouč.
Druhý úsek pojede Lucie Charvátová, byť se zatím v Novém Městě na Moravě střelecky hodně trápí, a ve stíhačce byla dokonce předstižena o kolo. Výkonnostní rozdíl mezi elitní čtyřkou a Kristýnou Otcovskou v roli náhradnice je pořád značný. „Buďme upřímní, Lucy je mnohem silnější na lyžích. Takže jsme o tom ani nepřemýšleli,“ dodal Gjelland.
Češky byly v sezoně nejlépe šesté v Oberhofu, ve stejném středisku skončily při loňském světovém šampionátu o příčku níže. „Myslím, že naše štafeta má na to jezdit ještě lépe, než jezdí. Ale řešit nějaká očekávání? To by přinášelo jen další stres a tlak,“ říkala Jislová po pátečním tréninku.
