Článek
Minulou sezonou jste se protrápila. Jak se cítíte před ostrým startem nové?
Tak tohle opravdu nevím, teprve poslední měsíc funguje tělo dobře, ale jinak se syndrom minulé zimy přenesl i do přípravy, pořád to bylo nahoru dolů a musela jsem se hodně omezovat. Je to šílený pocit, když chcete makat, ale docházejí vám rychle síly.
Přišlo se na příčinu potíží, kvůli nimž jste celý podzim nevydržela trénovat v delším zápřahu?
Byla jsem na různých vyšetřeních, prohlíželo mě skoro dvacet doktorů, ale nikdo to nedokázal přesně říct. Učila jsem se ale trochu jinak dýchat, protože se přišlo alespoň na to, že jak se mi při výkonu uzavíraly hlasivky, začala jsem se přidušovat a tělo odcházelo.
Chtělo to velkou trpělivost, abyste se i psychicky nesložila?
Celý podzim byl pro mě hodně náročný. Potíže byly častější a častější a trval ten stav až někdy do půlky října, kdy jsem toho při každém tréninku měla plné zuby a musela delší dobu odpočívat. Když jdete na trénink s tím, že to třeba bude konečně dobrý a ono to zase dobrý není, tak se to nabaluje a hlavou vám jdou spíš negativní myšlenky.
| Očima trenéra |
|---|
| Za poslední týdny udělala Veronika ohromný pokrok. Začátek pro ni bude těžký, ale znovu všem ukazuje, jaká je bojovnice a velký dříč, který se moc chce vrátit na bývalou úroveň. |
| Egil Gjelland, trenér českých biatlonistek |
Co vás udrželo nad vodou?
Asi že mám biatlon tak ráda. I když minulá zima byla pro mě nemastná neslaná, rozhodla jsem se, že to ještě neukončím. Oznámila jsem sobě i okolí, že chci ještě závodit. Při všech limitech v přípravě trvalo ale hodně dlouho, než se to přehouplo do normálna. Mám za sebou jen pět týdnů nějakého systematického tréninku a těžko říct, co od sebe mohu letos čekat, asi tam nějaké výkyvy budou, ale věřím, že se najdou i lepší záchvěvy.
Dáváte si nějaký konkrétní cíl?
Ještě se o tom pobavíme s (trenérem) Egilem (Gjellandem), ale zatím je to o tom, že odjíždím na první díl Světového poháru a potřebuju se dostat do závodního tempa. Přiznám se, že někdy v září jsem si to nedokázala ani představit.
Jak jste pochybnosti zahnala?
Asi to je hodně o vůli, přeci jen jsem spoustu roků závoďák a nechci být ta, která není ani schopná dojíždět do cíle. Při všech útrapách mi pomáhalo i vědomí, že když dokážu kvalitně potrénovat, tak se můžu snad docela rychle vrátit tam, kde jsem byla. I když jsem toho před žádnou zimou nenajezdila tak málo, tak jsem docela ráda, že už se začne něco dít. A možná je dobře, že po sobotní smíšené štafetě přijde ve Švédsku hned v neděli sprint, protože netuším, jak by se mnou zamával závod na 15 kilometrů.
