Článek
První den biatlonového MS v Novém Městě na Moravě1/7
Pro čerstvě 24letého biatlonistu šlo už o druhé vážné zranění kolene. První přišlo při fotbálku, druhé při loňském letním světovém šampionátu v Osrblie. Zrovna v momentě, kdy cítil parádní formu, na prahu sezony s vrcholem v podobě domácího mistrovství světa…
„Věřil jsem, že se stihnu dát dohromady, spíš jsem se bál, že se nenominuju,“ přiznával Mikyska. Do Světového poháru naskočil hned po Novém roce v Oberhofu a zejména svými štafetovými výkony si účast na mistrovství světa vcelku jistě vyjel.
Pro smíšenou štafetu původně trenéři počítali spíše s Jonášem Marečkem, ale ten se po úterním tréninku necítil ideálně, a tak padla volba na Mikysku. „Ani jsem nebyl nervózní. Spíš jsem byl nervózní z toho, že nejsem nervózní,“ usmíval se.
Na střelnici se trenérům odvděčil suverénně nejlepším výsledkem z českého kvarteta, když musel jen jednou dobíjet. „Ulevilo se mi. Vyjížděl jsem s Tommasem Giacomelem, tak jsem se trochu bál, abych první kolo nepřepálil, i Ondra Rybář na mě volal, ať si jedu podle svého,“ líčil.
A zatímco Giacomel, jenž byl vloni v Oberhofu s italskou štafetou stříbrný, mířil na trestné kolo, Mikyskova blonďatá kštice už byla k vidění na cestě ze stadionu.
Tomáš Mikyska při smíšené štafetě.
K radosti jeho osobního fanclubu, který nemohl přeslechnout. „Byl tu táta s kamarády, stáli nad tubusem. Má tam obrovskou trumpetu domácí výroby s kyslíkovými lahvemi, tak jsem ho tam dost slyšel,“ pobaveně vykládal Mikyska. „Myslím, že tu bude až do neděle. Bude tam muset doplňovat kyslík, ale bydlí u hasičů, tak to bude dobré,“ culil se.
V neděli jsou na programu stíhačky, hned den po sprintu. Troufl by si Mikyska na šampionátu na kompletní program i s tréninkovým mankem, které během rekonvalescence nabral? „Já bych si troufl,“ pousmál se.
„Ale záleží na trenérech. Určitě mě chtějí nasadit do štafety. A podmínky na trati tu budou těžké. Když jsem tu ve skoro stejných podmínkách jel vytrvalostní závod v Českém poháru, byl jsem po něm úplně mrtvý,“ vybavuje si první závody po zranění v závěru minulého roku.
A věří, že nebýt zranění, proháněl by se po tratích Vysočina areny ještě rychleji. „V Osrblie jsem se cítil fakt dobře, to se za dva měsíce dohnat nedá,“ uvědomuje si Mikyska.
