Článek
Hodně vás štve střelecký výpadek na druhé položce?
Mrzí mě moc, protože to byla velká šance. Jelo se mi skvěle, měla jsme bojovnou náladu. Nepamatuju, kdy naposledy jsem se cítila na lyžích silnější. Vůbec mi nedošlo ani v posledním kole.
Co se na střelnici stalo? Už první ránu jste dost odkládala.
Bohužel jsem na té stojce byla nervózní a snažila se rány vyprecizovat. Ale možná přemíra snahy přispěla k tomu, že se mi nohy začaly tak strašně třást a nebyla jsem schopná ustát tu atmosféru.
V závěru vás potkal pád. Ten byl důsledkem snahy napravit střelecké chyby?
Snažila jsem se zmáčknout, jak to jen šlo. Ale 300 metrů před cílem se mi povedlo najet na nějaký kámen, hodila jsem takového tygra… Málem jsem vypadla z trati, dost jsem tam ztratila.
Jste hodně dobitá?
Ani ne. Jak chce člověk jet rychle, pomalu nevnímá bolest. Jen jsem se snažila být co nejrychleji v cíli, protože jsem slyšela, že na tu bídu jedu na celkem dobré umístění.
Takže vás běh povzbudil do sobotní stíhačky?
Rozhodně. Cítím se dobře. Budu se prát za všechny lidi, kteří přišli. Co tu dneska předvedli, může člověk zažít jen párkrát v životě. To se nedá koupit za nic na světě, to je to nejhezčí, co se nám mohlo v kariéře stát. V posledním kole na kopci jsem slyšela i ségru, která zněla jako štěkající pes. (směje se)
V sobotu budete v pozici lovkyně? Vystartujete necelých 37 sekund za vedoucí Ruskou Akimovovou.
To je pravda, na to se moc těším.
Překvapilo vás pořadí na stupních vítězů? Akimovovou, Francouzku Chevalierovou a Američanku Dunkleeovou tam čekal málokdo…
Není úplně tradiční, ale zároveň jsem moc ráda, protože mě baví, že biatlon není o jedné dvou závodnicích. Špička je široká a teď se to potvrdilo.
Fanoušci u cíle na vás pokřikovali, že vás milují, takže vás určitě nezatratili.
(směje se) Já jim děkuju, to je dobré vědět.
Co říkáte na aktuální vývoj v ruské dopingové kauze, která se i v Novém Městě hodně řeší?
Je to donebevolající a hrozně mě to mrzí. Říkala jsme si, že náš sport je poměrně mladý a třeba to v něm ještě nemůže hrát takovou roli… Řekla bych k tomu jediné, že být fér ve sportu i životě je jediná šance, jak si člověk může vážit sám sebe. A jestli se Martin Fourcade rozhodl, že bude bojkotovat Světový pohár v Ťumeni, tak jsem rozhodnutá ho podpořit.
