Článek
Lépe jste dosud ve Světovém poháru zajel jen před třemi lety v Ruhpoldingu.
Já se vrátil domů z mistrovství světa v Anterselvě a začal jsem se cítit dobře. Říkal jsem si, že máme před sebou ještě druhý vrchol Nové Město, tak to zkusím prodat. Hodně jsem se sem těšil, ale přišla facka, že tu nemůžou být diváci, což mě trochu zlomilo. Ale spíš jsem se pak cítil ještě víc nahecovaný, že jsem chtěl fanouškům na dálku poděkovat za podporu.
Teď vám ale jistě chybí přímo na stadionu, ani nevypadáte, že byste se moc radoval.
Když jsem včera ležel v posteli, fandil holkám a viděl, jak Makula jede dobře, spíš mě to naštvalo. Protože jsem zažil atmosféru, kdy tu Gábina byla na pódiu a ta aréna skoro padala, pro závodníky to bylo neskutečné. O to je teď horší, že si to nemůžeme užít s fanoušky. Proto to asi působí, že ve mně je smutek.
Ale fanoušci za ploty byly tentokrát slyšet až na střelnici.
Patří jim obrovský dík. I když ze závodu moc nemají, fakt povzbuzují, byli v těch dvou důležitých pasážích. Klobouk dolů. Podpora, co se na nás snesla, nás ještě víc stmelila i s fanoušky, ještě jednou jim děkuju a věřím, že příští rok si to užijeme společně.
Jak na vás působilo ticho na trati?
Já si musel vzít před startem sluchátka a pustit si muziku, i když to normálně nedělám. Ticho bylo fakt ubíjející. Rozjížděl jsem se na stadionu a říkal si, že tohle nemůžu vnímat, tak jsem se uzavřel do svého světa. Našel jsem si cestu, jak se zkoncentrovat. Ale je to pachuť, skončím čtvrtý a místo, abych se radoval, na mě leží taková deka. Je to takový smutný…
Co jste si pustil do sluchátek?
Zahraniční rock, AC/DC, Guns N´Roses a tak.
Pro celý český tým je mrzuté, že výsledkově nejpovedenější díl Světového poháru v této sezoně vidí fanoušci jen v televizi.
Je to vidět na všech. Bavil jsem se s Windischem, všichni jsou smutní, není to jen o nás. Ale teď už nad tím nemusíme spekulovat, já budu rád, když budou lidi zdraví, my to tu nějak dozávodíme a příští rok si všechno vynahradíme.
Vraťme se ještě k samotnému závodu, měl jste do něj pomalejší rozjezd, na první střelbu jste přijížděl okolo 25. místa.
Když vezmete moje závody, nikdy jsem nezářil v prvním kole, už je to tradice. Možná o to víc sil mi zbylo v posledním kole, kdy jsem na sobě cítil, že se můžu zničit a hnalo mě to dopředu. Tak to mám v sobě nastavené, to je můj styl závodění.
Za sebou jste v posledním kole nechal i taková esa, jako je Martin Fourcade.
Já jsem hlavně rád, že jsem se dokázal dostat dopředu. V Anterselvě jsme s Blekym (trenérem Zdeňkem Vítkem) a Ondrou Rybářem několikrát seděli a byli přešlí, že to určitě není ten potenciál, co v sobě mám. Zkusili jsme se z toho vypovídat a teď se to možná povedlo. Určitě ten výsledek těší, na druhou stranu ztráta na předek je drsná (Johannes Bö byl rychlejší o 1:14). Co zase předvedl, je neuvěřitelné. Ale jsem rád, že v posledním kole jsem držel krok s nejlepšími. Dneska se sešlo všechno, měl jsem štěstí na poslední ráně vestoje, to byl obrovský kalibr. Perfektně připravené lyže, mně se také nejelo špatně.
Takže čtvrté místo je s ohledem na vývoj sezony pro vás takové malé vítězství.
Každý výsledek do 6. místa snese ta nejpřísnější měřítka. Mám teď smíšené pocity, ale ten výsledek určitě ocením, až ze mě opadne, že jsem tu sám.