Článek
Vítková jen bezmocně sledovala, jak její soupeřky jedna za druhou opouštějí novoměstskou střelnici. „Stála jsem tam věčnost. Čekala jsem a doufala, že to co nejdřív natáhnou,“ vykládala po závodě.
Rozhodčí přinesli zbraň
Rozhodčím trvalo, než pochopili, co je za problém, nejprve nesli Vítkové novou zbraň. „To už jsem byla asi i lehce vulgární,“ neskrývala česká biatlonistka, která do závodu vyrazila ze třetího místa.
Do cíle dojela Vítková sedmnáctá, po odečtení 52 sekund, který strávila nedobrovolným čekáním na střelnici, se posunula na jedenácté místo. „Myslím, že co mi odečetli, není úplně férové,“ zlobila se.
Jak se k odečtenému času dospělo? „Systém kamer na střelnici je velmi dobrý. Čas se odečítá, jak sportovec zvedne ruku, že má problém na terči, a pak se zastaví, když je závada odstraněna,“ vysvětloval šéftrenér Ondřej Rybář a ocenil přístup Vítkové.
„Samozřejmě byl tou situací závod ovlivněn. Verča jela, co mohla, ale bez kontaktu s čelem se nedá nic dělat, tohle se nestává často. Musím ji pochválit, jak si s tím poradila, její reakce byla výborná,“ říkal Rybář.
Hildebrandovou naopak penalizace odsunula na konec výsledkové listiny. „Všimla jsem si toho až v cíli, když u mého jména byla hvězdička. Nejdřív jsem myslela, že jsem vynechala nějaké trestné kolo, tohle mě vůbec nenapadlo,“ divila se.
Soukalové Němka pomohla
Střelba do vedlejšího terče není v biatlonu úplným unikátem, zvlášť v takových podmínkách, jaké v Novém Městě při ženské stíhačce panovaly. „Už se mi to stalo v Hochfilzenu,“ vzpomněla si Vítková.
I v cíli pátá Gabriela Soukalová si podobný moment vybavila. A zřejmě se stejnou protagonistkou! „Jednou při štafetě to byla tuším Franziska Hildebrandová, kdo mi střílel do terčů,“ líčila Soukalová, aniž by v tu dobu tušila, že sedmadvacetiletá Němka si stejný kousek zopakovala i v Novém Městě.
„Tehdy se trefovala, tak já ty rány pálila do sněhu, kdyby to tam nedala. Pak jsem jednu dostřelila a odjela, takže jsem na tom vydělala. Tak rychle bych tu položku nevyčistila,“ usmívala se.
