Článek
Dokážete se vcítit do její pozice? Vracet se mezi elitu skoro po třech měsících…
Jsem nadšená, že pojede, asi jako každý návštěvník Vysočina arény. Ukazuje srdce závodnice, chce to odvahu naskočit po takové době. Budu ji hnát každý metr.
Vracet se v domácím závodě před plnými tribunami je spíše výhodou?
Já si náročnější zastávku pro návrat do Světového poháru neumím představit. Tady je to specifické, chcete ze sebe vymáčknout ještě víc než všude jinde. Když vysadíte z extrémní zátěže, dostat se do toho zpět pro mě osobně nebylo nikdy snadné. A to jsem naštěstí neměla delší výpadek než dva tři týdny, tři měsíce je hodně.
Navíc se jezdí na měkčí trati v teplém počasí. Měla jste ráda takové podmínky?
Šlo o to, jestli byla trať tvrdá, nebo spíš sníh hluboký. Já nikdy nepatřila mezi houžvičky, byla jsem těžší než většina závodnic. Nikdy jsem v tom nejezdila ráda, ale tady smekám před organizátory. Na to počasí je trať v hodně dobré kondici, co jsem viděla, jsem příjemně překvapená. Snad to vydrží až do neděle.
Na každém kroku vás tu fanoušci zastavují, prosí o fotky. I pro vás je Nové Město na Moravě jistě pořád srdcovkou.
Na ty zážitky tady se nikdy nedá zapomenout. Vyhrát před domácími fanoušky, to pro mě byl jeden z nejcennějších ze všech triumfů, řadím to ještě před olympijskou medaili. Ten pocit je nepopsatelný, jsem ráda, že se sem můžu vracet.
Nabíjí vás optimismem i čerstvé výsledky mladých českých biatlonistů v čele s Ilonou Plecháčovou?
To víte, že nabíjí, a držím všem palce. Pořád věřím, že v budoucnu můžeme mít dobře našlápnuto. Ale hlavně si přeju, aby to závodníky v mladších kategoriích pořád bavilo.