Článek
Canmore, ležící nedaleko Calgary, je další zastávkou ve Světovém poháru biatlonistů.
Krásné scenérie kanadského Canmore, kde se od čtvrtka konají další závody v biatlonu.
„Pro mě je Canmore symbolem určitého zlomu. Díky tomu úspěchu jsem začala dělat biatlon vážně a věděla jsem, že u něj chci zůstat. Pamatuju si taky, že chyběla kulisa, diváci by se tam dali lehce spočítat," říká Soukalová, které z tehdejších závodů utkvěl v hlavě i třeskutý mráz. „Skoro se nedalo vylézt ven. Sníh vrzal pod nohama a lyže se musely tlačit i z kopce, protože to nejelo," vybavovala si ještě před cestou.
V následujících dnech snad budou podmínky přijatelnější, i když teploměr v Canmore ukazoval včera ráno minus deset. „Sníh je zatím přemrzlý, ale koncem týdne se má oteplit. Na poledne, kdy se závodí, dokonce předpověď slibuje teploty nad nulou," tvrdí Soukalová a není zrovna nadšená, že nadcházející dva díly SP proběhnou na americkém kontinentu.
Bojuje s aklimatizací
„Načasování měsíc před mistrovstvím světa není ideální. Musím ale zatnout zuby. Čelo poháru jede o každý bod, nikdo si to nenechá ujít. Příroda tady je nádherná, ale člověk sem jel závodit, takže na kochání není čas," říká šestadvacetiletá biatlonistka.
Od příletu se pere s aklimatizací. „Mám v sobě převrácené hodiny a jen pomaličku se to lepší," stěžuje si. „Snad se do pátečního závodu vrátím do správného režimu," doufá a prášky na spaní se chystá užít až v krajním případě. „Nemám je ráda a snažím se bez nich obejít," ujišťuje.
Balení na zámořskou šňůru měla složitější než jindy. „Museli jsme do letadla dodržet limit 23 kilo, některé věci jsem z tašky vyndávala vyloženě na poslední chvíli," přiznala Soukalová.
