Soukalová přivezla domů glóby, mluvila o nadsamci a roztřesených kolenou

„Ještě jsem to všechno v hlavě nepobrala. Mně se třeba úplně roztřásla kolena, když jsem viděla frontu snad dvou tisíc lidí, kteří tady čekali na můj podpis," vykládala Soukalová, které ale z očí sálal pocit štěstí.

„Mně to přišlo celé jako parodie, když vedle mě, úplně normální holky, seděl biatlonový nadsamec Martin Fourcade. Když jsem začala dělat sport, věřila bych spíš tomu, že někdy získám nějaké medaile z mistrovství světa nebo olympiád, než že vyhraju celkově Světový pohár," líčila Soukalová.

Galavečer, na nějž si přivezla speciální šaty od renomované návrhářky Beaty Rajské, původně funkcionáři IBU k nelibosti biatlonistů zrušili, údajně kvůli loňským až moc bouřlivým oslavám Norů. Trofej celkové vítězce plánovali předávat po nedělním masáku. Když počasí neumožnilo závody odjet, dostala velký křišťálový glóbus při narychlo uspořádaném večerním programu na hotelu v Chanty-Mansijsku.

„Byla to jedna velká improvizace. Pozvali nás do místnosti na stojáka, za pár vteřin bylo všechno odbyto. Po všech těch hodinách dřiny a zanícení mně přišlo líto, že to byla taková rychlovka. Přesto to pro mě byla jedna z nejhezčích chvil v životě, jedinečný zážitek," prozradila Soukalová.

Ještě na Sibiři složitě řešila, jak všechny ty glóby pobere. „Tušila jsem, že budu mít do letadla nadváhu. Vždyť jeden malý váží tak šest kil, je těžší než malorážka. A co potom ten velký. Nevěděla jsem, jestli je vzít na palubu, ale nakonec jsem na trofeje dostala takové speciální kufry, a tak jsem riskla poslat jako normální zavazadlo," vyprávěla.

A se šibalským úsměvem ještě dodala: „Říkala jsem si, že když bude nejhůř, tak doma vysypu střepy, ale v Chanty-Mansijsku asi věděli, co je to za křehký náklad, takže cestu glóby přežily bez úhony."

Po charterovém letu do Mnichova se pak biatlonisté vydali do Prahy autem. „Tam už byla ta moje skleněná miminka v bezpečí. Vůbec jsem ale zatím nepřemýšlela nad tím, kam je doma dám. Nejsem zrovna výstavní typ, silnější jsou pro mne zážitky," tvrdila a s úsměvem prozradila ten nejsilnější. „Asi jak jsem v neděli v posteli vyhrála glóbus za mass start, když kvůli větru zrušili finálový závod. Na to nikdy nezapomenu," smála se.

Soukalové už ale pomalu dochází, jaký bič si celkovým prvenstvím ve Světovém poháru na sebe ušila. „Všichni ode mne teď budou očekávat velké výsledky. Já mám ráda těžké výzvy, tohle bude jedna z nich. Ale z toho pocitu, že jsem letos ten svěťák vyhrála, jsem pořád docela nejistá. Jen vám tady o tom vyprávím a už je mi z toho úplně horko," přiznala Soukalová, kterou už ve středu čeká doma exhibiční závod v Jablonci. „Lidí, kteří nám fandí, přibývá, takže se s nimi ráda o zážitky podělím," prozradila Soukalová.

Rozhovor s Gabrielou Soukalová čtěte v úterním Právu