Článek
Proč jste loučení ještě odložil?
Minulou zimou jsem se neskutečně protrápil. Říkal jsem si, že tohle už fakt nemám zapotřebí, ale zase mi nepřišlo důstojné po osmnácti letech na vrcholné scéně odcházet. Chtěl bych před rozloučením zajet ještě nějaký lepší závod, i když musím zjistit, jestli to vůbec půjde.
Míra zjištění, jestli to s biatlonem půjde je spíš o výsledku nebo o pocitu?
Mělo by to být určitým způsobem skloubení. V mém věku už asi nejde dojíždět pokaždé do desítky. Mnohdy máte ze závodu super pocit, ale ve skutečnosti je tam ještě spousta lepších závodníků, takže výsledek číselně nevypadá tak parádně, ale ve skutečnosti může být pro biatlonistu uspokojení, že udělal na lyžích i s flintou všechno tak, jak bylo potřeba.
Musel jste se hodně přemlouvat, abyste se znovu pustil do letní dřiny?
Jasně, tělo bolí čím dál víc a už má právo po mně žádat, ať mu dám oraz, ale když jsem si vyhodnotil motivaci, tak jsem se do všeho pustil s chutí. A doufám, že ne pro nic za nic. Že si nakonec budu schopen říct, že se mi v letošní sezoně něco povedlo, rodině jsem neodpíral další rok zbytečně.
Jaká byla vůbec reakce doma, že ještě nekončíte?
Rozhodnutí bylo čistě moje, ale bral jsem v potaz i rodinu, která se letos rozrostla o syna. U ženy jsem ale našel pochopení, v tom je skvělá. Když to řeknu jednoduše, ještě na rok mi dala volňáska, že to i s dětmi nějak zvládnou. Bohužel moji rodiče jsou už starší a nejsou schopni manželce pomáhat s hlídáním. Z druhé strany už zůstal jen tchán, takže kdyby to žena nedávala a došli bychom k tomu, že nám za to stres nestojí, musel bych asi nastoupit k dětem já. Zatím to není na programu dne, ale udržuju alternativní myšlení.
V čem spočívá?
Že si s trenérem Vítkem někdy během prosince sedneme a všechny tyto věci přijdou na přetřes. Bude záviset i na tom, jak se povede ten vstup do té sezony, jak to bude vypadat. Kdybych měl dobrý pocit, tak nebudu mít tendenci něco balit, ale všech devět dílů Svěťáku a k tomu ještě mistrovství světa, to je pro mě už nepředstavitelné sousto. Honit se s mladejma vlčákama už je pro mě fakt záhul.
Trenéři naznačili, že můžete v reprezentaci plnit i určitou roli mentora. Cítíte se na ni?
Jasně, jsem veterán a mám spoustu zkušeností, ale ostatní taky už leccos prožili a nejsou amatéři. Většinou bydlím s Adamem Václavíkem a to je mladý janek, který občas potřebuje usměrnit, takže možná nějaký mentoring probíhá, ale nejde o nic plánovaného, nebo že by to někdo vyžadoval. Za mě je fajn být mezi mladými, možná i proto se mi ještě nechtělo končit, abych si nepřipustil, kolik mi vlastně je.
Jak moc lákavá je pro vás už čtrnáctá účast na mistrovství světa, zvlášť když se koná Anterselvě, kde jste před 12 lety získal stříbro na 10 km a bronz z dvojnásobné distance?
To už je tak dávno, že si snad ani nevzpomenu. Italská Anterselva je krásné místo, možná jedno z nejhezčích, kam jsem se s biatlonem dostal, ale do únorového šampionátu je ještě daleko.
Dalším vrcholem pro české biatlonisty bude zastávka Světového poháru v Novém Městě na Moravě. Tam se pro vás skoro nabízí říct sbohem.
Jsou to závody doma, kde jsem minulou sezonu s bolavými zády nebyl schopen vůbec závodit, takže bych se tam ještě předvedl a napsal tu tečku. Nejsem ale zvyklý dělat představy daleko do budoucnosti, v současném rozpoložení uvažuju tak v horizontu dvou týdnů.
Takže ptát se na život po biatlonu je předčasné?
Vím, že chci strávit co nejvíc času s rodinou, které hodně dlužím. Mám i své koníčky, lezení po skalách, létání, potápění, ale taky si budu muset najít něco, čím se uživím. Až půjdou lyže s malorážkou na hřebík, tak budu přemýšlet víc. Rád bych se i víc věnoval projektu tréninkového deníku
O co přesně jde?
Jako hobby programátor jsem ho kdysi z papíru převedl do elektronické podoby. S kamarády z oblasti IT jsme aplikaci už aktualizovali, má veliký potenciál. Data jsou ropou 21. století a dá se z nich dost věcí analyzovat, takže jsme rozběhli mobilní verzi i pro další sporty u nás a rádi bychom ji nabídli i do zahraničí. Možná se nabízí i nějaké spojení s biatlonem, asi bych svým odchodem nechtěl úplně zavřít dveře.
