Článek
Jaký byl váš recept na oklepání se z nepovedeného závodu?
Je to o koncentraci. Když máte svoji cestu a najednou začnete pochybovat o svých schopnostech, není to dobrá cesta. Na stadionu je přes 20 000 lidí, ale ten sportovec to dělá primárně pro sebe, když to řeknu trochu sobecky. Nepotřebuje ukázat lidem, že to umí, ale hlavně sobě. S tím musí jít do závodu, protože v závodě a na střelnici je on sám.
V Novém Městě na Moravě působíte jako expert České televize, vyrazíte osobně za týmem ho povzbudit?
Se závodníky se potkávám většinou na stadionu, je to rychlé, o víkendu už ani nebude prostor. Rád je pozdravím, a pokud budou chtít, tak je povzbudím.
Nejskleslejší byl po smíšené štafetě logicky Michal Krčmář…
Nemluvil jsem s ním, jen jsem slyšel rozhovor s ním a dobře se mi to neposlouchalo. To je ta nejhorší varianta, když nevíte, proč se to dělo. Ale je dost zkušený, zažil jsem ho na mistrovství světa v Hochfilzenu, kde po totálně zpackaném sprintu, kdy ani nepostoupil do stíhačky, se dokázal připravit na další závod. Už to zažil, ví, jak to udělat.
Michal Krčmář se oklepává z neúspěchu ve smíšené štafetě. Na tréninku se hodně věnoval střelběVideo: Sport.cz
Čím podle vás bylo, že se mu tak nepovedla úvodní položka?
Já to sledoval jen zpovzdálí, ale co mi říkali kluci, kteří byli na střelnici, už když přijížděl, byla manipulace rozháraná a bylo vidět, že je možná trochu nervózní. Ale to fakt spekuluju. Myslím, že na něj trochu dolehla tíha okamžiku, chyby pramenily z nervozity.
Byly i pro vás velké domácí akce nejvíc stresující?
Není to jednoduché. Ale musíte se připravit na všechny scénáře, jak to bude probíhat, jak se postavit k divákům, rozhovorům, to jsou všechno věci, které vás můžou rozhodit. A když si to v hlavě předem přehrajete, může vám to pomoct. Ale stres to samozřejmě je. Já zažíval i situace, kdy jsem na tom byl psychicky tak dobře, že jsem cítil, že neminu. Pak je to jednoduché. Ale když tam je pochybnost, může to být problém.
Mrzí nás střelnice. Hrozně těžká trať, náročné podmínky, bolelo to, říkají po smíšené štafetě čeští biatlonistéVideo: Sport.cz
Mohlo hrát roli i to, že Krčmář závodil po delší pauze, když vynechal Světový pohár v Anterselvě?
Rozhodně se může projevit, když máte delší pauzu. Po nějaké třítýdenní přestávce do toho jdete nervóznější, což se může odrazit. Ale řekl bych, že bylo dobře, když závody vynechali kvůli tomu, že se nakumulovala únava a nebyl v ideálním rozpoložení.
Krčmář vloni v létě prodělal infekci cytomegalovirem, zažil jste ji i vy. Projevovala se u vás i během sezony?
Úplně ne. Podstupujete odběry, sledujete hodnoty, druhá věc jsou pocity těla. Pokud cítíte, že nereaguje úplně optimálně, musí se program uzpůsobit. Ale já to zažil dvakrát, ani před olympiádou v Koreji jsem neměl fyzicky problém. Řekl bych, že Michal byl schopen udělat tréninku spoustu, ani začátek sezony nevypadal špatně. Spíš bych to u něj viděl na nervozitu, než že by neměl natrénováno nebo se cítil fyzicky špatně.
Co pozitivního jste na výkonu českého týmu viděl?
Třeba Tomáš Mikyska předvedl velice slušný výkon na střelnici, na trati mu v posledním kole trochu došlo. Markéta byla naopak myslím spokojena s představením na trati, samozřejmě na střelbě je co zlepšovat. Ale teď není na místě lidi kárat, spíš je uklidnit. Výsledek to samozřejmě dobrý nebyl, ale je třeba se zkoncentrovat na sprint. Ten hodně rozhoduje o tom, jak bude šampionát vypadat. Z něj se tvoří stíhačka, pak je šance na masák…
Kde teď vidíte největší šance českého týmu, když smíšená štafeta odpadla?
V mužském sprintu to bude strašně těžké, to jsem zažil v posledních dvou letech kariéry, kdy jsem věděl, že i když udělám super závod, nebudu líp jak do pátého místa. Ale je tam pak stíhačka a všechny čtyřpoložkové závody, kde máme Markétu Davidovou, a i ve schopnostech Michala Krčmáře to je. K tomu ženská štafeta, když se to sejde všem čtyřem. Nedělal bych po jednom závodě černé scénáře. Často i nejlepší závodníci dělají chyby a pak je třeba tu šanci chytit.
Vy jste po konci kariéry chtěl strávit čas s rodinou, rozjel jste skialpový projekt. Teď ale spolupracujete s juniorskou reprezentací, za dospělým týmem jste byl při soustředění v Anterselvě. Znamená to váš postupný návrat k biatlonu?
Zatím je můj plán i na další zimu podobný. Práce s juniory mě baví, tohle (Anterselvu) jsem úplně neplánoval, přesouval jsem si kvůli tomu termíny a lidi, je to složitější. Přijde mi, že ta práce má smysl, i když to není úplně koncepční, když pak přes zimu nemám čas. Ale rozhodl jsem se pro projekt Skialp do škol a nemůžu ho nechat ležet, to se prostě nedělá.
