Přicházejí rafani! Jaké chystá šéf českého biatlonu změny?

Pro mě určitě. Je to takové neosobní pro všechny, pro vás, pro nás, chybí mi ten elementární lidský kontakt. RKZ (republikový klasifikační závod) bych to nazval.

Asi to, že čísla u nás a v cizině ve spoustě mančaftů budila paniku a ani se nedivím. Nejhorší bylo přijmout ta opatření a vysvětlit místním, že jsou funkční, i když se nám to určitě nepovedlo ze sta procent a dojem, že biatlonová komunita přijela nakazit půlku města z některých lidí asi nevymýtíme. Jeli jsme testování na dvou vlnách v rámci bubliny, naše a u organizátorů, které dělala nemocnice v Novém Městě. Musím jim poděkovat, že ta součinnost s nimi byla úžasná.

Padli jsme od prvního dne do tvrdého lockdownu. Nemohlo za hranice města, těžko se vysvětlovalo místním, že jsme museli areál uzavřít, včetně cyklostezky, a já jim rozumím. Myslím, že spousta lidí byla naštvaných, ale my nemohli nic dělat. Doba je poznamenaná už tím, jak dlouho to všechno trvá, lidi jsou nervóznější, u spousty z nás už vystupují spíše ty negativní vlastnosti.

Minulý čtvrtek jsme spadli na absolutní dno a musím říct, že jsem byl dost naštvaný po ženské štafetě. Seděli jsme asi do devíti hodin s Ondrou Rybářem sami v buňce, řešili jsme to zleva zprava. Myslím, že lepší podnět k zamyšlení jsme dostat nemohli. Ale z toho nejnižšího bodu, kde jsme byli minulý čtvrtek a pátek, jsme se uměli odrazit. Samozřejmě vedeme mraky debat s Ondrou Rybářem, Egilem Gjellandem, se všemi. Určitě se musejí některé věci změnit, neznamená to, že některé výsledky tady to překryjou. Ale je super tu vidět Karlose (Mikuláš Karlíka), máme tam mladého Jonáše Marečka, Tomáše Mikysku, u těch kluků myslím, že progres nastane. Pozitivní je, že budou pod tlakem i Adam Václavík a Tomáš Krupčík, protože je to fakt silná generace.

Je to rafan. Je to vidět i na lyžích, moc se nemaže s tím životem. Ví, kde jsou jeho pozitivní i negativní stránky. To je i Mikyska, jsou živelní a je to vidět i v projevu na lyžích. Myslím, že přesně tyhle rafany potřebujeme. Už to bylo celé takové ospalé. Je strašně důležité vůči divákům, že to světlo na konci tunelu můžeme vidět.

Jde o zefektivnění, ne, že budeme odvolávat trenéry. Musíme posílit, kde nám teče do lodi. Chceme sehnat někoho na broušení lyží z ciziny, to nás hodně trápí. Dřív jsme mívali lyže výborné a průměrné a teď máme občas i dost podprůměrné. Také Egil tady musí být víc, na tom jsme shodli, že příprava musí být důslednější.

Úvahy vedeme i na ose, že to sloučíme celé, že by jezdila ženská i mužská reprezentace dohromady. Musíme si to probrat i se závodníky, studují školy… Něco se změnit musí, to cítíme všichni. Je potřeba dostat do toho daleko větší vnitřní náboj.

Sledujte Sport.cz také na Instagramu>>>