Článek
A za cílem jste divákům vysekla poklonu.
Chtěla jsem celý závod zůstat ve své bublině, ale to fakt nejde. Na každém metru trati vám někdo fandí, ta poklona v cíli byla pro fanoušky, protože je nádherné, co tu pro nás závodníky dělají.
Norka Tandrevoldová říkala po vítězství ve sprintu, že diváci jsou tak hlasití, že ani neslyší pokyny ve své hlavě.
Taky jsem to četla, je to pravda. Tak jsem ráda, že jsem fanoušky snad potěšila. Když jsem viděla startovní časy, že tam je skoro každou sekundu někdo a tady na střelnici nefouká a nuly padají, věděla jsem, že musím střílet i jet a rychle, abych se mohla posunout. Sice jen to o dvě místa, ale pořád posun.
Trefila jste 19 z 20 terčů, už umíte pracovat s bouřlivou reakcí diváků na každou střelu?
Vnímala jsem to jen na první položce, kde jsem se nechala trochu strhnout, jak jsme přijely ve velké skupině a slyšela jsem i ostatní závodnice, jak vypálily dost rychle. Možná jsem nebyla na první ránu připravená a vyšla dost brzo, ale pak už jsem jela svůj rytmus všechny položky a nenechala se strhnout fanoušky ani soupeřkami. Těší mě, že jsem to zvládla, protože je fakt něco jiného slyšet fanoušky za zády a nepřipustit si to.
Nejelo se už za tak teplého počasí jako při mužském závodě, ale pořád bylo okolo osmi stupňů. Krátký rukáv, jako třeba Francouzka Julia Simonová, jste nezvažovala?
Já určitě ne, mám i pod kombinézou triko s dlouhým rukávem. Ze mě si všichni dělají srandu, vždy jezdím dost zachumlaná. Dneska jsem aspoň odlehčila šátkem a tenčí čelenkou, i u mě došlo na jarní outfit.
Posunula jste se i na 25. místo ve Světovém poháru, které by vám otevřelo cestu do závodu s hromadným startem v Pokljuce.
Trochu mě mrzelo, že jsem ve sprintu byla sedmnáctá a neposunula se ani o místo. Aspoň dneska ty dvě příčky, ale přijde mi letos těžší se posouvat vpřed než vloni.
