Článek
Lucie Charvátová patří ke stálicím českého ženského biatlonového týmu. Jejím dosavadním nejlepším výsledkem je bronz ze sprintu na mistrovství světa v Anterselvě v roce 2020. Se štafetou stála několikrát na stupních vítězů ve SP, přesto její výkony právě ve štafetě nejsou úplně optimální.
Jak sama řekla, možná už k ní má v hlavě blok. Běžecky je na tom většinou slušně, ale střelecky se trápí. Přesto při první letošní zastávce ve finském Kontiolahti dobíjela na střelnici celkem pouze třikrát a vytáhla české kvarteto z deváté na pěknou šestou příčku. Konečně si podle svých slov připadala jako právoplatná členka štafety.
V Hochfilzenu už se však při stojce nevyvarovala trestného kola, ale jak se ukázalo, střelba není momentálně jejím největším problémem. „Jsou zpět mé poruchy metabolismu, s nimiž jsem bojovala už před pěti lety," prozradila webu idnes.cz.
V létě prý podstoupila řadu vyšetření a důkladných analýz v pražském IKEM, ale i když narazila na velmi chápavého a hodného odborníka, který jí nasadil léčbu, stále není zcela jasné, co se s jejím tělem děje. „V podstatě se učím žít s novým tělem a dává mi to docela zabrat," řekla Charvátová.
Podle genetických predispozic navíc zřejmě v budoucnu bude trpět cukrovkou. Už nyní to však ovlivňuje její výkon v závodech a v trénincích. Ty nemohou být stereotypní, potřebuje neustále nějakou změnu, aby se jí nezastavil organismus.
Po radách odborníků musela také zásadně změnit stravování. „Sacharidy teď jím tolik, jak jsem nikdy nebyla zvyklá. Nedokážu si je zatím před závodem načasovat tak dobře, aby mi na trati nebylo blbě a aby mi nedošel cukr. A když mi dochází, jsem najednou úplně prázdná a je mi na omdlení," prozradila Charvátová s tím, že tyto pocity zažívala hned při zahajovacím vytrvalostním závodě nové sezony.