Článek
Dvojvládí bylo na spadnutí už v sobotu, to ale svému parťákovi zmařil oslavy nevídaným kolapsem Vetle Christiansen. V neděli už se třicetiletý Bö o jubilejní dvacáté zlato mohl připravit jen sám. Což se nestalo.
Dojezd do cíle si užil, vítězným gestem zdravil diváky, ale jinak na sobě velké emoce nedával znát. „Moc to pro mě znamená, ale je za tím spousta tvrdé práce,“ připomněl hvězdný Nor, jeden ze dvou nejúspěšnějších biatlonistů.
A tak se mezi fanoušky i experty vedou debaty. Sledovali jsme ve Vysočina Areně nejlepšího biatlonistu historie? „My u nás takhle nepřemýšlíme. Jsme jen ohromeni, jak výjimeční závodníci u nás vyrostli,“ usmívá se Egil Gjelland, norský kouč českých reprezentantek.
Pohled na statistiky legendy nerozsoudí. Ve zlatých medailích ze světových šampionátů je to aktuálně plichta, na olympijská zlata vede Björndalen 8:5. Ale ve třiceti letech se může Bö ještě dál posouvat.
„Já to porovnávání dekád nemám úplně rád. Ole neměl tolik závodů, ale zase mohla být trochu jiná konkurence,“ říká olympijský medailista Michal Krčmář. Množství závodů na vrcholných akcí skutečně hrálo v neprospěch Björndalena.
Smíšená štafeta přibyla do programu MS až v roce 2006, tedy zhruba v polovině jeho vrcholné kariéry, smíšeného závodu dvojic už se nedočkal, ten se jezdí až od roku 2019.
„Doba i konkurence je jiná. Norský biatlonový i běžecký tým se posunuly,“ připomíná trojnásobný olympijský medailista Ondřej Moravec, který si zazávodil s oběma velikány.
„Tenkrát hledal cesty, jak se posunout, jen Björndalen, dnes na to mají lidi. Ti Johannesovi řeknou, ať to dělá takhle. Je pak na něm, jestli to opravdu udělá a ověří si to,“ říká Moravec.
Příklad? „Johannes třeba vynechává třítýdenní soustředění na Lavaze. Člověk by řekl, že to je docela stěžejní věc. Ale on pak přijede do Anterselvy a je mu úplně jedno, že je najednou ve vysoké nadmořské výšce. To je opravdu výjimečné,“ oceňuje Moravec, jenž v Novém Městě na Moravě působí jako televizní expert.
„Nevím, jestli se Johannes dá označit za nejlepšího, ale pro mě je nejdominantnějším biatlonistou historie. A já mám rád lidi, kteří posouvají hranice sportu,“ říká Krčmář. Však vloni v Oberhofu vyhrál Bö šest ze sedmi zlatých, letos tři. A to ho o ještě skvostnější bilanci připravili kolegové či kolegyně ve štafetových a smíšených závodech…
Je pro biatlon dobře, že má vládce, který se o výhry může připravit jen vlastními chybami, přičemž někdy vyhrává i s nimi? „Je fajn, že má svého krále. Horší je za ním vidět dalších pět závodníků ze stejné země. To už pro sport není úplně dobré, lidé radši vidí souboje více zemí,“ připomíná Krčmář.
Pro biatlon má vše
V čem ještě tkví Böova výjimečnost? „Má bravurní techniku běhu a strašně silnou hlavu. Pro biatlon má všechno,“ říká kouč českých mužů Michael Málek. „A i tady vidím, jak strašně chce vyhrávat,“ postřehl Moravec. Sám Bö říká, že statistiky neřeší, ale po stříbrných a bronzových medailích je na norském esu znát, že úsměv nasadí jen z povinnosti.
Zato po zlatech zářil jako měsíček. Zvlášť, když pódium mohl sdílet i se svým starším bratrem Tarjeiem. „Moc si toho cením. Nikdy nevíte, kdy to bude naposledy,“ přiznával Johannes Bö.