Článek
Jeden ze sjezdů totiž neustál a po pádu se sklouzl až do ochranných sítí. „Šel jsem tam moc na riziko na vnitřek té zatáčky, nechal tam špičku lyže, trochu mě to přetočilo a už jsem to neustál,“ popisoval svůj karambol. „To se občas v biatlonu stává, neviděl bych to jako tragédii,“ mávnul rukou.
Z pádu se rychle oklepal, ale ze sítí se vymotával dlouhé sekundy. „Byl jsem trochu otřesený, ale člověk to v závodě nevnímá,“ líčil. Horší bylo, že si při pádu poškodil svoji zbraň, což odhalil až sportovní ředitel svazu Ondřej Rybář.
„Na zbraň nevidíte, naštěstí na mě Rybís křikl, že mám uraženou patku,“ popisoval. Na druhou střelbu tak musel vzít náhradní zbraň, která je pro tyto případy připravena. Ostatně při posledním Světovém poháru v Novém Městě ji využil Ondřej Moravec.
Tomu tehdy tzv. rezerva nesedla, netrefil ani jeden z pěti terčů. To Štvrtecký si vedl přesně opačně a ani jednou se nemýlil. „Přitom ta rezerva byla úplně jiná, strašně krátká, ale nějak jsem to tam ulovil, i když jedna rána byl kalibr,“ hlásil s úlevou.
Pak už spěchal do cíle, kde jen mohl odhadovat, kolikátý by skončil nebýt osudného pádu. Pokud by se z jeho času odečetlo zhruba 35 sekund ztracených karambolem, vymotáním ze sítí, následným rozjížděním a výměnou zbraně, pohyboval se kolem šestnáctého místa, což je jeho nejlepší výsledek ve Světovém poháru. A mohl by pomýšlet i na start v nedělním závodě s hromadným startem.
„Na druhou stranu, se svojí zbraní bych třeba ani tu druhou nulu nedal,“ přemítal. Každopádně to byl asi nejbláznivější závod v kariéře talentovaného Štvrteckého. „To asi jo. Bez diváků, se dvěma zbraněmi a dvěma nulama, to se moc často nestane,“ usmíval se.
Inspirovat v dalších závodech se však nehodlá. „Už si ze mě dělali srandu, že bych to měl dělat častěji a střílet s rezervou, ale zůstanu u své zbraně. Hlavně, ať se povede ji dát dohromady před štafetou,“ vyhlížel sobotní závod.