Článek
I když minul terč hned první ranou, zbývajících devatenáct už měl přesných, k tomu hodně dobře běžel a v cíli byl jen vteřinu za vítězným Slovincem Fakem. „Nastoupil už v kopci a tam mi cuknul. Jel jsem za ním, co mně tělo dovolilo, ale věděl jsem, že na rovince bude silný, tam jsem ho dát nemohl," nabízel Moravec svůj pohled na jediného přemožitele.
Na posledním kilometru zbyli čtyři biatlonisté na tři místa na stupních vítězů a Moravec věřil, že dokáže přespurtovat alespoň jednoho z Norů z tandemu Tarjei Boe, Björndalen. „Vida, povedlo se porazit oba. Pro mě je tohle až neskutečná tečka. Trenér Rybář říkal, že jsem na cestě za stříbrem dělal vše, co bylo potřeba. Moc mě těší, že jsem ji takhle ustál," radoval se třicetiletý český reprezentant.
Moravec po chybě zaklel, pak už ale nechyboval
Nevystrašila ho ani chyba na střelnici hned první ranou. „Když jsem chytil kolo hned po úvodní položce, tak jsem si řekl ‚sakra', ale nakonec to nebyl problém sjet, protože vpředu to balík zpomaloval," naznačoval. Lyže měl Moravec tak rychlé, že se mu na druhé ležce vyplatilo pilovat každou ránu, stejně odstup ze střelnice smazal.
Při střelbě vestoje už si byl jistější. „Tu první jsem tam nakropil, ale závěrečnou položku jsem přece jen daleko víc hlídal, abych věděl, že ji opravdu dám. Protože nic jiného než nula nakonec nefunguje, to je prostě zákon biatlonu," mínil Moravec, jenž v závěru hodně tahal tempo vedoucí skupinky. „Zdálo se mi, že se vpředu moc taktizuje. Za námi se hnal vlak a nebylo by dobré nechat si to dojet na záda. Šance by rapidně klesly, proto jsem za to trochu vzal a vyplatilo se," vykládal Moravec.
Cílem je být do desátého místa ve Světovém poháru
Šampionát pro něj začal báječným zlatým finišem ve smíšené štafetě, pokračování bylo v podobě bronzu z dvacítky a vše končí stříbrným příběhem z tzv. masáku, jak nazývají biatlonisté závod s hromadným startem pro třicet nejlepších. „Já si přitom pro Kontiolahti žádné medailové cíle nedával. Chci být ale určitě v první desítce Světového poháru, což znamenalo nějak slušně uspět i na mistrovství a to jsem tady absolutně splnil," ulevil si Moravec.
Nyní ho čeká finálový díl pohárového seriálu v ruském Chanty-Mansijsku. „Před rokem jsem na konci sezóny onemocněl, teď se tam docela těším. Šampionát mě nabudil, skoro bych řekl, že pro mě ani nemohl dopadnout lépe, vždyť jsem byl v Kontolahti nejhůř devátý a tak se mi snad i v Rusku ještě nějaké závody povedou. Potvrzuje se, že je dobré to tělo ždímat, dokud to jde," vykládá Moravec.
