Článek
Před dvěma lety vás do nominace jako devatenáctiletou juniorku na poslední chvíli vyneslo i čerstvé vítězství v závodě IBU Cupu. Jak na svoji premiéru vzpomínáte?
Byl to pro hodně silný zážitek, ale nevím, jestli úplně dobrý. Nepostoupila jsem do stíhačky, takže to moc super nebylo.
Byla jste tehdy nervóznější než teď, kdy už máte za sebou víc závodů s elitou?
Asi jsem to tehdy prožívala nejvíc, jak to byl můj úplně první start ve Světovém poháru. Ale až tu bude zase tolik diváků, bude to mazec. Tehdy mě docela vyděsilo, když jsem poprvé vylezla před lidi. Hodně mě to překvapilo.
Ale bouřlivá kulisa vyhecuje k lepším výkonům. Nebo ne?
Na trati jo, je otázka, co to s vámi udělá na střelnici. Snažím se ty bouřící tribuny vytěsnit, ale někde hluboko v hlavě to máte.
V Novém Městě se mírně změnil závodní okruh, vyhovuje vám?
Přišlo nám to trochu krátké, ale asi není. (úsměv) Je pravda, že výjezd před střelnicí bude asi docela hustý. Doufám, že nebude moc foukat, protože tady často fučí proti, a pak to vůbec nejede. O víkendu se má oteplit, což mi nevadí, ale pršet by nemuselo.
Budete mít mezi fanoušky hodně známých a kamarádů?
Určitě. Někdo si lístky sehnal, někomu jsem je sháněla já. Ale budu tu mít rodinu i známé.
V jakém zdravotním stavu jste do Nového Města přijela? Obzvlášť v ženském týmu řádily nemoci…
Pořád všichni smrkáme a pokašláváme. Ale není to u mě nic tragického. Závodit se s tím dá.
Minulý týden se jely v pražské O2 areně závody v parkuru, mrzelo vás jako milovnici koní, že jste je kvůli nabitému biatlonovému programu nemohla vidět?
To mrzelo. Měla jsem lístky, ale nemohla jsem, protože jsem byla pryč. Ale sledovala jsem přenosy přes internet, což bylo dobré.
Biatlonistka Markéta Davidová (vlevo).
PRÁVO/Vlastimil Vacek
Po závodech v Hochfilzenu jste měli den volna, stihla jste plánovanou návštěvu školy?
Měla jsem dvě zkoušky a dva zápočty. Všechno dopadlo dobře, ucelená rehabilitace i speciální pedagogika.
Ptali se váš vyučující na vaše čerstvé úspěchy?
Vůbec. Myslím, že zrovna tyhle dvě paní profesorky o nich ani nevěděly, takže žádná výhoda. (úsměv)
Vaše kamarádka a bývalá biatlonistka Kristýna Černá vám za úspěch v Pokljuce slíbila dort s vaším oblíbeným jednorožcem. Už jste ho dostala?
Ještě ne, ale je to v procesu. Týna se zbláznila, říkala, že ho pořídí, když mi ho slíbila. Po Novém roce by měl být.
