Měl jsem to ve svých rukou. Ve štafetě jsem to zvládl, teď ne, mrzelo Krčmáře

Lenzerheide (od našeho zpravodaje) – V závodě plném střeleckých chyb přijížděl na poslední položku bez trestné minuty, pak ale dvakrát minul. S čistou střelbou by ho čistě matematicky dělily tři sekundy od stupňů vítězů. „Teď mi to říkal (předseda svazu) Jura Hamza. Tvrdil, že bych ty tři sekundy dal, kdybych to věděl. Ale to jsou kdyby,“ pokrčil Krčmář rameny.

Prostě jsem to nezvládl. Hrozně se mi to dostalo do hlavy ve čtvrtém kole a nedokázal jsem se od toho oprostit. Na první ránu jsem dlouho čekal, pak přišel třes nohou, asi z únavy, jak jsem tam byl dlouho. I když jsem se snažil tam přijet ve stavu jako na předešlých položkách…, ale nepovedlo se mi to.

Už jsem na ní jel od třetího kola, relativně brzo, tak mi to hlásili. Ale když dáte tři nuly ve vytrvalostním závodě, víte, že jedete vepředu. Aspoň jsem věděl, že tam jsem, a nepřemýšlel, že mi třeba nic neříkají, protože jsem na trati někde v pytli. To dělá závodníka závodníkem, že to umí zvládnout. Já to dokázal ve štafetě, kde jsem střílel o medaili, teď jsem to bohužel nezvládl. Asi jsem měl moc času na té trati, jak je dlouhá, na tom dvoukilometrovém okruhu nemáte čas přemýšlet, to byl možná ten rozdíl. (úsměv)

Jsem osmý, je to hezké, užil jsem si ten závod od začátku do konce. Fakt mě to bavilo, dlouho jsem nejel takhle vepředu a jsem rád, že i ve 34 letech jsem toho schopný a že to dělám dobře. Ale těch výsledků v desítce je docela dost, a jestli budu čtvrtý, nebo desátý, už je mi trochu jedno, i mým fanouškům, chtějí medaili. Kdo si pamatuje, že jsem byl sedmý na olympiádě… Kdybych věděl, že ani s nulou bych na ni neměl šanci, tak se o tom nebavme. Jenže jsem to měl ve svých rukou a nezvládl jsem to, tak mě to mrzí. Ale ať to nevypadá, že se lynčuju, takový závod mi spíš pomůže a dodá sebedůvěru.

Určitě to nebylo jednoduché, a i to, že dvě trestné minuty stačily na osmé místo, svědčí o tom, jak to bylo dnes zrádné. Oproti nástřelu se vítr otočil, musel jsem reagovat, na první stojce přišly nějaké poryvy, také byly jedna dvě rány těsnější. Měl jsem relativně výhodu, že jsem nastřeloval až ke konci, kdy bylo docela bezvětří. V první polovině foukalo zleva doprava, pak se to otočilo, takže se musely udělat třeba šest cvaků. Složité to bylo.

Takový byl záměr, abych jel zezadu, kvůli přimrzající trati. Ale čekal jsem ten efekt trochu větší, zase takový rozdíl mezi prvním, čtvrtým a pátým kolem jsem nevnímal.

Tam bude obrovsky těžké se dostat do desítky. Ale masák je ještě daleko, teď se budu chtít připravit na štafetu, protože věřím, že tam také nejsme bez šance na hezké umístění.