Článek
Oberhof (od našeho zpravodaje) ‑ Dvaadvacetiletý mladík, jenž byl v SP nejvýše 29., si udělal velkou radost čtrnáctou příčkou ve vytrvalostním závodě i tím, že stejně jako Michal Krčmář a Jakub Štvrtecký si zajede i závod s hromadným startem.
Za cílem dostávali biatlonisté růže jako připomínku svátku svatého Valentýna. Mikyska tak aspoň měl dárek pro svou partnerku Terezu Vinklárkovou, která ženský tým doplnila během šampionátu. Ještě s květinou v ruce tak za cílem popisoval, jak zatím na šampionátu překvapuje sám sebe.
„Tohle jsem úplně nečekal, hlavně s takovou střelbou jsem nepočítal. Na stojce už se mi klepaly nohy, u poslední rány jsem nemohl,“ mrzelo ho. Ale chyboval jen u dvou z dvaceti terčů, i běžecký výkon byl kvalitní. A tak se Mikyska mohl usmívat stejně jako po povedeném finiši smíšené štafety či posunu skoro o třicet míst ve stíhačce.
Tomáš Mikyska na střelnici
V létě roku 2021 přitom podstoupil rekonstrukci předního zkříženého vazu. I když se do přípravy vrátil celkem rychle, problémy se táhly takřka celou minulou zimu. „Od toho kolene mě furt bolela záda, měl jsem snad čtyři dobré závody za sezonu, bylo to na palici a byl jsem z toho frustrovaný,“ ohlíží se.
Teď je při fotbálcích s parťáky opatrnější, ale nevyhýbá se jim. Stejně jako své největší zálibě v podobě počítačového simulátoru formule 1. „Dneska před závodem jsem si dal Velkou cenu Saúdské Arábie. A vyhrál jsem, i když jsme jeli na mokru, což tam nebývá,“ smál se.
