Článek
Musel jste se hodně rozmýšlet, jestli mužské áčko po Zdeňku Vítkovi převezmete?
Ta situace nevznikla ze dne na den, nějak se vyvíjela už během sezony. Já byl pořád součástí týmu, byť z jiné pozice, tak jsme jen hledali variantu, která bude fungovat. Zdeněk Vítek odvedl u áčka spoustu práce a beru to tak, že spíš rozšířím ten tým.
Chyběl vám užší kontakt s biatlonisty?
Každopádně mám trénování rád, je součástí mého života a za ty roky u biatlonu jsem vyzkoušel skoro všechno. Já se od týmu úplně neodřízl, nebylo to tak, že bych jako sportovní ředitel seděl celé dny v kanceláři. Ale pro každého trenéra je nejlepší, když může pracovat v terénu a ovlivňovat tréninkový proces.
Ondřej Rybář v nepříliš přívětivém oberhofském počasí.
Od týmu jste před dvěma lety odcházel hlavně kvůli rodině, nebojí se, že vás teď zase moc neuvidí?
Samozřejmě čekají, jak to bude. Tehdy ty důvody mého přesunu byly pragmatické, ne, že by mě ta práce nebavila. Ale mám dvě děti školou povinné, které doma potřebují tátu. Když sportovec skončí a je mu pětatřicet, může být s rodinou. Když člověk začíná v tom věku trénovat, cestování má stejně a k tomu rodinu, musí se najít způsob, jak to skloubit. S rodinou být chci, ale zároveň když dělám nějakou práci, chci ji dělat pořádně.
Na všechny Světové pohár ale jezdit neplánujete.
Tak to fungovalo, už když jsem byl šéftrenérem. Věřím, že najdeme s kolegou u týmu Alešem Ligaunem i Zdeňkem Vítkem u béčka a Michaelem Málkem u juniorů fungující model.
Nemáte obavy, že vás biatlonová veřejnost bude vnímat jako spasitele?
Za dobu, co jsem u biatlonu, už jsem zjistil, že když se daří, všechno je super a lidi fandí a přejí, a když se přestane dařit, dokážou být i hodně zlí. Zodpovědnosti se nebojím, ale rozhodně neslibuju, že za rok bude všechno parádní, žádný spasitel nejsem. Na tým doléhá generační výměna, potenciál určitě má a nekoukáme jen k olympiádě v Pekingu. Důležité je mít úspěšné sportovce ve Světovém poháru, aby mohli být vzory i pro malé děti a mohli jsme jim ukázat, jak je biatlon krásný. Byla by škoda vracet biatlon tam, kde byl před deseti lety.
Čeští biatlonisté sbírají úspěchy mezi dorostenci i juniory, plánujete je i kvůli pekingské olympiádě více zapojovat i ve Světovém poháru?
Ono už se to částečně dělo, ale já jsem v tomhle střízlivý. Nikde není dáno, že kdo sbírá medaile na dorosteneckém mistrovství světa, bude úspěšný i mezi seniory. Určitě kluky budeme zapojovat, kádr není tak široký, abychom jen z dospělých pokryli Světový pohár a IBU Cup. Pro mě jako trenéra bude jen dobře, když budu moct vybírat z více lidí.
Je pro vás důležité, že pokračuje Ondřej Moravec a mladíci se od něj můžou učit?
Jsem rád, že zůstal. Byl kdysi jedním z nejlepších juniorů, pak potřeboval čas, aby se rozkoukal, než se stal jedním z nejlepších v tom mužském týmu. A je hodně důležité, když mladí uvidí cestu, kterou prošel, a zároveň pro ně Ondra může být vzorem, za kterým se budou snažit vytáhnout.
