Článek
Jak vám sedí Östersund jako dějiště světového šampionátu?
Nesedí. (úsměv) Ale podobné to bylo vloni v Pchjongčchangu, kde se mi to také rok před olympiádou totálně nepovedlo. Myslím, že je to i tím, že v Östersundu se jezdí na začátku sezony, a ten jsem nikdy kromě tohoto ročníku úplně nechytl. Teď jsem tu v březnu a v úplně jiném rozpoložení než na začátku prosince. Moje výsledky tu nebyly dobré, ale nijak mě to netíží.
Jak náročné jsou v Östersundu tratě?
Neřekl bych, že snadné, ale ani se nijak nevymykají. Je to profilově standardní trať. Jen na okruhu, kde pojedeme vytrvalostní závod, je opravdu dlouhé stoupání, kde jedete dvě tři minuty furt do kopce, což už nikde moc nebývá.
Biatlonista Michal Krčmář před odletem na MS do Östersundu.
Střelnice bývá označována za zrádnou.
Umí tu foukat. Vlastně jsem v Östersundu bezvětří snad ani nezažil, vždycky trochu pofukuje. Už tu i rušili závod kvůli vichřici, protože lítaly podložky, to snad nepřijde.
Jakou čekáte atmosféru? Na olympiádě Švédové zazářili dvěma zlaty a dvěma stříbry.
Viděl jsem tady závody v běžeckém lyžování a atmosféra mi přišla pěkná. Ale na biatlon chodí tak pětina lidí, co na hlaďařinu, tak bude záležet, jak bude místní biatlon zajímat. Propagaci na sociálních sítích mají zvládnutou dobře, k tomu výsledky Samuelssona, Östbergové a celé té mladé generace… Třeba to bude trochu něco jako Nové Město na Moravě v roce 2013, kdy také začaly úspěchy a lidi tam přišli.
Hotel jste ve Švédsku zvolili osvědčený?
Stejný jako vždycky, ale nevím, jestli osvědčený. (úsměv) Ne, to ubytování je bez problémů, jen ta švédská kuchyně bývá taková… Já sním všechno, ale třeba masové koule před závodem nejsou úplně ideální. Když nám budou dělat těstoviny a lehká jídla, budeme spokojeni.
Co vy byste chtěl na šampionátu předvést?
Mám podobné pocity jako vloni před olympiádou, že jsem pořád svěží a nevyzávoděný, ani mi nepřijde, že už se sezona blíží ke konci. Věřím, že se podaří navázat na pozitivní záblesky, které se v mém fyzickém nastavení objevovaly od Anterselvy po Ameriku. Spíš jsem se v zámoří trochu trápil střelecky. Těžko mluvit o cílech. Samozřejmě, vloni jsem měl medaili, tak nemůžu říct, že bych byl spokojený s dvacátým místem. Na druhou stranu jsem po té sezoně střízlivý a nebudu házet medailovými umístěními. Určitě mě potěší, když se povede zajet do desítky.
Představoval jste si příznivější průběh poolympijské sezony? Řešili jste s trenéry, jestli pomalejší běžecké časy většiny mužského týmu nezpůsobilo přetrénování?
Neříkám, že ta sezona je úplně průserová, ale zase si nebudu hrát, že jsem maximálně spokojený. Ve svěťáku jsem celkově sedmnáctý, ale upřímně jsem čekal, že se občas podívám blíž šestce, to přiznávám. Ale o nějakém přetrénování jsme se nebavili. Neříkám, že ty otázky ve mně nejsou, zajímá mě to. Určitě se o tom pobavíme po sezoně, ale kdybychom se teď dozvěděli, že nám něco chybí a lepší už to nebude, sportovci to nepřidá.
