Článek
Měla jste dilema, jestli nedat přednost sledování atletického šampionátu?
Když já mám biatlon hrozně ráda… Byla jsem tady v Novém Městě na Moravě už několikrát. Teď, jak byl covid a nemohli sem diváci, to bylo takové smutné. Tak jsem si řekla, že ne, na atletiku můžu koukat celý život, tady to chci zažít.
Kdy vás začal biatlon tolik bavit?
Ještě když jsem sama závodila, trenér mě dost nutil jezdit na běžkách. Spoustu zim jsme trávili v Krkonoších a vždycky mi říkal, že běžky jsou taková změna proti běhání po stadionech nebo v lese. Trochu mě to i naučil a já si k nim získala vztah. Potom se začalo biatlonistům dařit a vznikla taková biatlonová mánie. A já vím, že bych to neměla říkat… Ale někdy mám biatlon trochu radši než atletiku. Ale jen někdy. (úsměv)
Lákalo vás si někdy biatlon vyzkoušet, když jste trávila zimy na běžkách?
To ne, to si ani neumím představit. Je to těžký sport. Jak trénuju, vždycky svěřencům říkám, ať se podívají na biatlonisty, kteří závodí ve čtvrtek, pátek, sobotu i neděli. A mají to každý týden. Atlet odběhne závod a je z toho hotový na čtrnáct dnů. (úsměv) Biatlon je těžká práce, k tomu často mrazy…
Ale atmosféru jako tady ve Vysočina Areně jste asi na atletice nezažila.
To ne, lidi to tu mají rádi. Asi to udělaly i ty medaile před pár lety. Trochu jsem se bála, že třeba nepřijde tolik lidí. Ale teď v sobotu tady bylo přes 27 tisíc lidí… To je nádhera.
Takže za rok tady na mistrovství světa nebudete chybět?
Nebudu. I když jsem prokřehlá a zmrzlá a říkám si, že už asi nepojedu a u televize toho vidím stejně víc… Ale pak mě to stejně strhne a jsem tady.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V Novém Městě na Moravě jste zvládla v televizním studiu sledovat i finále ženské čtvrtky. Potěšilo vás, že váš rekord halového mistrovství Evropy Femke Bolové odolal, když už vás letos připravila o halový světový rekord?
Já ty halové zase tolik neprožívám. Ten letní, který bude mít v červenci čtyřicet let, je převyšoval. V halách jsem moc nezávodila, nebylo tolik příležitostí. Pořád jsem trénovala venku nebo na lyžích. Teď mají podmínky daleko lepší, mě ani nenapadlo, že by se dalo přes zimu trénovat v Jižní Africe nebo na Kanárských ostrovech. A té holčině to docela přeju.
Líbí se vám uvolněný styl Nizozemky Bolové?
Líbí. Navíc jak je překážkářka, má z toho v hale strašnou sílu v zatáčkách. Má trochu smůlu, že se na překážkách tak strašně zlepšila i Američanka McLaughlinová.
Jak se vám zamlouval pohled na dvě Češky ve finále čtvrtky? Zdánlivě to mohlo dát vzpomenout na vaše časy s Taťánou Kocembovou.
Přesně tak. Byl to příjemný pohled. S Ladou Vondrovou se trochu počítalo, že by se tam mohla dostat, pro Terezu Petržilkovou to byl obrovský úspěch. Pěkně se na to dívalo…
Navíc je to příslib pro nedělní štafetu.
Nechci předvídat, asi vyhrají Holanďanky a za nimi se může stát cokoliv. Je tam šest štafet a naše holky můžou zaběhnout slušný výsledek, budu jim přát.
