Článek
„Mám ze sebe slušný pocit, tak snad vydrží i pro vrchol. Nechci ale mistrovství světa vnímat jako nějakou mimořádnou akci, musím do něj jít s čistou hlavou," říká a připouští, že k aktuální závodní pohodě musel dozrát. „Vždycky jsem se v přípravě snažil makat a ten objem se jednou sečte, takže je možné, že to třeba bude dobré i do dalších let," vypráví Krupčík.
Začal během zimy pravidelně sbírat body a 12. místem v závodě na 20 km v Canmore vyjel životní maximum ve Světovém poháru. „Bylo to velké povzbuzení, že se mi už teď podařilo splnit cíle, které jsem si dával. Směrem k mistrovství světa mohu být uvolněnější," líčí Krupčík, jenž před časem přiznal, že má problém s očima.
Životní výsledek v podobě dvanáctého místa zajel český biatlonista Tomáš Krupčík ve zkráceném vytrvalostním závodě v kanadském Canmore.
U biatlonisty jde o ožehavý problém. „Trochu se to pak otočilo proti mně, ale při normálním počasí vidím jako každý jiný závodník. Ale v mlze mám problém, tam se mi sníží kontrast mezi černým terčem a bílým okolím a hůř zaostřuju zrak. Ale nějak se s tím učím žit," tvrdí.
Reprezentanti se do dějiště šampionátu přesouvají až v pondělí po týdenním kempu v norském Osterdalenu. „Našli jsme tam klid i prostor k doladění všech detailů, co se týká střelby a běhu na lyžích a jako plus vidím i ten krátký přejezd do Östersundu, kde se mi vždycky dařilo, i když v březnu jsem tam ještě nikdy nezávodil," vykládá Krupčík.
V předchozích letech měl často vůbec problém nominovat se na vrcholné akce, letošní MS pro něj bude teprve třetím. „Bral jsem to pendlování mezi áčkem a béčkem pragmaticky, protože moje výkonnost na nic lepšího nebyla," přiznává.
Český biatlonista Tomáš Krupčík skončil ve zkráceném vytrvalostním závodě v kanadském Canmore na dvanáctém místě.
Loni mu takhle utekla i olympiáda v Pchjongčchangu. „Nachystaný jsem byl, ale nějak jsem to neuměl prodat. Byl jsem ale trpělivý a uvěřil tátovi, který mi vždycky říkal, že se mi to jednou všechno sejde a vidím teď na něm, jak je šťastný, že jsme se oba letos dočkali," vykládá Krupčík.
Biatlonu se věnoval i bratr
Závodil i jeho o čtyři roky mladší bratr. „Matěj ale loni v létě biatlon zabalil a teď už pracuje. Já si ale vyjel bronz z ME, a tak jsem si říkal, že do toho ještě šlápnu. Moc mně pomohla podpora z rodiny, kde už všichni vědí, jak to ve sportu chodí. Že se někdy daří, a občas je to úplně jinak," uvědomuje si Krupčík.
Jedno biatlonové přání se mu ale zatím nesplnilo. Ještě nikdy nejel při Světovém poháru nebo na mistrovství světa závod s hromadným startem určený elitním 30 závodníkům. Letos se do něj Krupčík přitom kvalifikoval už v lednu v Anterselvě, jenže těsně před startem onemocněl.
Když ho pak měl jet o dva týdny později i v Canmore, tak pořadatelé s ohledem na vysoké mrazy závody zrušili. „Bral jsem jako holý fakt, že mi to už dvakrát nebylo souzeno, ale byl bych moc rád, kdyby mi start v masáku vyšel právě v Östersundu. Žádné talismany k tomu ale nepěstuju. Věřím sám sobě a tomu, co mám natrénováno," naznačuje Krupčík.
