Koukalová si ve výšinách připadala nesmrtelná. Nakonec jsem sotva pletla nohama, přiznává

"Šest chyb, to je strašně moc, s tím se prostě nedá závodit. Mrzí mě to a hodně," lituje Koukalová. Chybovala při každé ze čtyř zastávek na střelnici. Hrozivé manko v podobě trestných minut sjet nešlo, poprvé po šesti závodech chyběla na stupních.

Sil na běh přitom zjevně měla hodně. "Připadala jsem si až nesmrtelná, ale to trvalo jen do třetího kola. Pak mi došlo. A v závěrečném kole už jsem sotva pletla nohama," přiznává.

Ale hlavní problém byl na střelnici. "Chtělo to trefit správný okamžik a já na to dnes asi neměla trpělivost," poznamenává pro web biatlon.cz.

Pociťovala přemíru snahy při střelbě. "A to bylo kontraproduktivní. Ztráta žlutého čísla mi před světovým šampionátem až tolik nevadí. Ale určitě udělám všechno, abych v sobotním hromaďáku uspěla," vyhlíží další šanci a snaží se udržovat pohodu, do které se dostala po parádních výsledcích v sezóně a třeba i po slunění v Anterselvě před závodem.

"Na střelbu musím zapomenout, běžecky to bylo dobré," dodává.

Po druhém nejhorším výsledku v sezóně ztrácí na tentokrát vítěznou Němku Lauru Dahlmeierovou pouhých jedenáct bodů, na deset bodů se k české biatlonistce přiblížila Finka Kaisa Mäkäräinenová, jež také neoslnila - skončila na 15. místě.

Anterselva zůstala pro Koukalovou zakletá. Ještě nikdy tu v kouzelné - tentokrát sluncem zalité - scenérii u alpského jezera v individuálním závodě nedosáhla na stupně. Přechod ze 700 m nad mořem ležícího německého Ruhpoldingu o kilometr výše do italského střediska může být problém. A potvrdilo se též, že vytrvalostní závod není v téhle sezóně parketou Koukalové. V Östersundu v něm v úvodu sezóny skončila sedmnáctá.

Puskarčíková pro změnu až do poslední střelby pálila přesně a také rychle. Skoro jako z kulometu. Položka zvládnutá v trysku třeba i jen za devatenáct sekund...

Od druhé střelby až do posledního průjezdu stadiónem se držela na první pozici a útočila na třetí stupně v kariéře a premiérové vítězství. "To je sice hezký, ale závod se jede na čtyři položky," připomíná. Na poslední stojce se vše zbortilo, třikrát minula.

A nejen to. Od prvních metrů závodu cítila bolest nohou. "Sice to vypadalo v průběhu hezky, ale už od začátku jsem se necítila vůbec dobře. A na konci to asi vygradovalo. Možná mi i trochu fouklo, možná jsem udělala chyby na spoušti. Je to škoda, ale až tolik mě to nemrzí, protože takových závodů bude ještě spousta," doplňuje.

I podle kouče ženského týmu Zdeňka Vítka závod ovlivnil vítr. "Točil se a hodně s tím dneska zamíchal."