Článek
„Říkala jsem, že bych si s chutí dala pár výraznějších loků. Ale přišlo mi to neprofesionální. Takže jsem jen tak olízla pivní pěnu. Stejně plzeňské by bylo lepší, co si budeme říkat," líčila s úsměvem ve vysílání Radiožurnálu.
Na žádnou bouřlivou party ani večer neměla prostor, vždyť v sobotu dopoledne ji čeká trénink a v neděli už znovu závodí. „Snad to fanoušci oslavili za mě, moc jim tu radost přeju," dodala zlatá česká biatlonistka, která premiérový individuální triumf na světovém šampionátu srovnává s předvánočním vítězstvím při závodě SP s hromadným startem v Novém Městě na Moravě
„Možná je to blbý takhle říkat, ale doma jsem se cítila ještě pod větším tlakem. Nepamatuji, kdy jsem byla tak nervózní jako tam, kde bylo přece jen psychicky náročnější uspět." Už tehdy mluvila o tom, že víc asi nemůže zažít. Za výhrou ji tehdy ve Vysočina Aréně hnalo 34 tisíc fanoušků. I díky premiérovému domácímu úspěchu se ale naučila lépe snášet tlak okolí a nezabývat se přehnaným očekáváním.
Na střelnici našla starou Gábinu
Právě proto se mohla cítit v Hochfilzenu nepopsatelně šťastná. „Je důležité být uvolněná a užívat si každý metr, každý terč. Všechno je pak jednodušší a já se cítím při závodech šťastnější a víc jako člověk," uvažovala česká reprezentantka, podle níž bylo důležité, že na MS udržela koncentraci jen na sebe a nepřepálila tempo.
„Snažila jsem se jet hlavou a neskočit tam jak zajíc z brázdy, protože pak bych dostala ke konci hroznou nálož od Laury Dahlmeierové," věděla. „Na to jak jsem jela s maličkou rezervou a přitom i po druhé střelbě vedla, to mě hrozně povzbudilo. Měla jsem na své straně i štěstí. Myslím, že vleže padl i kalibr, jednu ránu jsem raději i odložila. No, našla jsem na střelnici starou dobrou Gábinu," usmívala se Koukalová.
