Článek
Však v roli úřadující dvojnásobné juniorské mistryně světa absolvovala kompletní program, v němž se blýskla zejména sedmým místem ve stíhačce. V aktuální sezoně se ve Světovém poháru ještě tak vysoko nedostala, když zapsala nejlépe jedno deváté a jedno jedenácté místo.
Ale jednoznačný vrchol zimy přichází teď. Už když mezi vánočními svátky Voborníková vyrazila do Vysočina arena, představovala si, jaké to asi bude, až se tribuny zaplní desítkami tisíc hlučných diváků. „Když jsem jezdila po tratích, trochu jsem se na to připravovala. Ale teď do toho skočím po hlavě, spíš než že bych se tím stresovala,“ plánuje.
Minulý novoměstský světový šampionát sledovala v televizi, jako dvanáctiletá dívka ještě neplánovala biatlonovou budoucnost. Pak už areál poznávala v roli závodnice, nejprve na menších podnicích, vloni už při Světovém poháru a teď také při největší biatlonové akci.
„Měla jsem tu hezké závody i takové, co byly na střelnici šílené,“ vybavuje si. A vítr má v těchto dnech i v okolí střelnice velkou sílu. „Nemyslím, že bych byla v těchto podmínkách nějaký dobrý střelec,“ uznává.
Za to tratě, které rozhodně nepatří k nejsnazším, si oblíbila. „Mám ráda kopce,“ hlásí drobná dívka, která ve stoupáních dokáže pořádně rozkmitat své běžky.
Stejně jako vloni v Oberhofu si šampionát nenechají ujít její rodiče, jen svého partnera Mikuláše Karlíka nebude mít u sebe tak blízko, jak doufala. Při IBU Cupu v německém Arberu bojoval Karlík spolu s Adamem Václavíkem o případnou pozici šestého muže v týmu pro MS, ale trenéři se zatím rozhodli tuto pozici neobsadit.
„Dost mě to zklamalo. Kluci se rozjížděli do posledního závodu, čekali, že jeden z nich přijede,“ neskrývá Voborníková.
„I Adam je můj velký kamarád. Když jsem v sobotu v Jilemnici vyzvedávala Mikuláše v Jilemnici, kam oba přijeli, bylo na nich znát, jak jsou zničení z toho, že to ani jednomu nevyšlo, dost si to přáli i navzájem,“ mrzelo Voborníkovou.
