Článek
"I když to nebyla bedna nebo umístění do desítky, tak i tak jsem ráda, že jsem tady a mohla jsem si vyzkoušet, co mě za ten rok čeká," uvedla Koukalová pro Radiožurnál.
Potvrdilo se, co očekávala. Nejen ona. Trať dala pořádně zabrat, profil označila za náročný. "Možná těžší než v Oberhofu," porovnávala Koukalová.
Před závodem navíc nasněžilo a podmínky byly o to obtížnější, povrch komplikovaný. "Nová vrstva sněhu se nestihla promíchat s podkladem a trať byla hodně umydlená. Kolikrát jsem si připadala, že lyžuju poprvé, protože trefit třeba stopu z kopce bylo náročný. Navíc byla rozbruslená, takže jsem měla co dělat, abych neupadla," líčila.
A nebyla sama. "Popravdě mi to na trati moc nechutnalo a jsem ráda, že jsem aspoň pohlídala střelbu. Když to neběhá, tak to aspoň musí střílet," řekla pro Radiožurnál Eva Puskarčíková, v závodě nejlepší z Češek - šestnáctá. "Tratě jsou dost náročné, dost kopcovaté a budou zde vidět daleko víc běžecké rozdíly. Rychlejší běžkyně si dokážou udělat náskok," řekla o olympijských tratích.
S obávaným časovým posunem se český tým snaží vypořádávat tak, že jej v podstatě ignoruje. Závod se jel večer místního času, takže na korejské poměry Evropané vlastně mohli jít spát hodně pozdě korejského času.
„Přijeli jsme den před závody, což není dostatek času přehodit se na místní čas. Nemáme čas si zvyknout na místní čas. Takže taktikou celého týmu je nepřehazovat se," vysvětlovala Koukalová.
„Šel jsem spát v devět hodin českého času, což je pět hodin ráno tady. Závody jsou tu večer, tak nemá smysl se ráno někam honit. Povídali jsme si s Adamem (Václavíkem), surfovali jsme na ne netu, nudili se a čekali, až se nám bude chtít spát," popisoval Michal Šlesingr.
