Článek
V zimě české publikum šílí. Léta je tu biatlon hitem. Ale co jeho letní podoba? Co od ní lze čekat?
„Letní biatlon je odlišný," říká pro web vysocina-arena sportovní ředitel domácího svazu Ondřej Rybář. „Kolikrát uspějí jiní sportovci než v zimě. Měli jsme úspěšné juniory, mistry světa, kteří se v zimě úplně neprosadili. Kolečkové lyže jsou silovější, podobné bruslím. Těžší sportovci s tím nemají takový problém. Na sněhu se víc ukáže cit pro skluz," nastiňuje rozdíly mezi závody na asfaltu a na sněhu.
Pilný Moravec
Kolečkové lyže jsou nejpoužívanějším tréninkovým prostředkem pro zimní biatlon. Kterým sportovcům tohle náčiní sedí? „(Němec v belgických službách) Michael Rösch v Ťumeni (2014) proháněl nejlepší závodníky a v zimě se pak absolutně nechytal. V létě se tradičně daří i (Slováku) Martinu Otčenášovi nebo (Slovinci) Klemenu Bauerovi," připomíná Rybář několikanásobné medailisty z letního MS.
I Češi bývají úspěšní. „Ondřej Moravec je silný na kolečkových lyžích, je to takový univerzál. To samé Michal Krčmář. Michal Šlesingr má hodně silné nohy a když byl ve formě, tak mu to na kolečkách hodně šlo," nastiňuje Rybář.
Moravec je dokonce druhým nejpilnějším sběratelem cenných kovů, má jich čtrnáct. Šlesingr sedm. Rybář také připomíná, že dřív býval rozdíl mezi letním a klasickým zimním biatlonem ještě větší. Závodilo se v krosu, což byl normální běh po svých se střelbou V roce 1996 se začala psát historie tohoto MS s tehdy mladičkým, dnes legendárním Norem Olem Einarem Björndalenem. I tuhle verzi Nové Město vidělo, a to v roce 2009.
To se na čelních pozicích objevovala úplně jiná jména než v zimě. Kolečka až později udala směr jinudy a výsledky na nich přece jen více korespondují s těmi ze zimy. „Kdyby teď na letní mistrovství přijela celá špička včetně Norů a Francouzů, tak by se stejně pohybovala v první dvacítce, třicítce. Ten, kdo je dobrý v zimě, ten by měl ukázat vysoký standard i v létě," soudí Rybář.
Ještě k historii. Od roku 2006 byl v programu kros a s ním i kolečka, která pak získala výsadní postavení v roce 2010.
Loterie i v létě
Zatímco v zimě ze závodů může podivnou loterii učinit máza, v létě je tu jiné drsné úskalí než výběr vosku. Losování lyží. „To je neštěstí," připomíná Rybář moment, o kterém toho fandové tolik nevědí. Mnozí vůbec nic. „Vždycky je snaha roztřídit lyže a vyřadit ty páry, které jedou výrazně pomaleji. Sám jsem ale byl několikrát na mistrovství světa a jsou tam páry, které nevyřadí, protože jich nemají dost. Ty rozdíly byly velké. Se špatným párem nemáte šanci."
Jak takové losování vlastně vypadá? Výrobce dodá sadu totožných lyží. Každý pár má číslo, které se následně přiřadí k číslu závodníka. A to vše před každým závodem.
Zážitky s tím spojené mnohdy jen tak z paměti nevymizí. Jako ten z Oberhofu před téměř deseti lety. „Ondra Moravec jeden den dostal přes minutu a půl běžecky a druhý den patřil k nejrychlejším. Nijak to neovlivníte, lyže nemůžete upravit. Nestíháte ve sjezdu, při odbruslení končíte dřív. Je to marný boj. Takový je sport, ne vždy může být všechno stejné," říká Rybář.
Jen chabá je možnost obrany. V případě, že se některému z biatlonistů zdá vylosovaný pár opravdu mizerný, tak má ještě šanci vyměnit ho za rezervní.
Střelnice je prakticky stejnou nástrahou jako v zimě. Ovšem vadit může helma. V čem? „Najednou mají v tváři popruh, který může lézt do čela, můžou si i škrtnout o dioptr," líčí Rybář, ale zvyk z tréninku, kde se musí ochrana hlavy používat z bezpečnostních důvodů, už problém z velké části maže.
Specifické je počasí. Ale mantinely pro závody staví spíše zima. Nejednou se stalo, že se kvůli arktickým mrazům nezávodilo. Kvůli horku ale Rybář ještě nikdy nic takového nezažil. A ani teď nezažije, protože předpověď neslibuje saharské vedro, spíše podzim. „Když praží slunce, tak je to na asfaltu hodně nepříjemné. Víc se při závodech pije. Ale někdo to má radši a naopak se v zimě klepe," dodává pro vysocina-arena.cz.
