Článek
Bylo by vám nepříjemné být v poli poražených, když jste v kariéře jezdil vpředu?
Nemám problém, když mě porazí Pepa, nebo Pavel. Spíš bych se sám chtěl co nejlépe připravit. Třeba na Nový rok jsem jel na kolo, protože u nás bylo 15 stupňů. A pořád jsem měl tendence zrychlit, pak jsem zjistil, že už to není takové jako dřív, tak jsem zpomalil. A stejné je to na lyžích. Abych z nich měl dobrý pocit, musel bych něco dělat. A odjet celou Jizerskou padesátku z gauče je nemyslitelné.
A v budoucnu?
Když si naplánuju, že třeba příští rok pojedu, tak se nebráním, budu trénovat víc. Jsou i lidi, kteří mě ukecávají na Vasův běh. Ale když mám volný víkend, snažím se být doma s rodinou.
Kolik toho přes zimu najezdíte?
Minulý rok jsem jel Krkonošskou 70 s lidmi, co ještě sakra trénovali. Já spíš nechtěl trpět, tak jsem se trochu připravoval a najezdil tak 300 kilometrů. Ale letos to vidím na polovinu. Byl jsem se projet, když byl sníh, a chodím s děckama. Ale to fakt chodím.
V roli trenéra?
Ani bych tomu neříkal trénink, je to první až třetí třída. Dcera ještě do klubu nechodí, ale je v jejich věku, a když mám čas, tak ji vezmu s sebou a pomáhám. Lyžování ji baví čím dál víc, vidím, že ho má ráda.
Trénujete budoucí běžce na lyžích, nebo biatlonisty?
U nás v Letohradě ani není lyžařský klub, vždycky tam byl jen biatlonový. Ale tyhle dětí se učí lyžovat a rozptyl je velký. Někteří chudáci si pomalu neumějí zapnout lyže, ve třetí třídě už jezdí obstojně. Tak je třeba víc dospělých, aby se mohli rozdělit. V tomhle věku je lyžování musí spíš zaujmout, než že by to byl cílený trénink. Střílet se začíná stejně myslím až ve 4. třídě.
Ondřej Moravec při posledním závodu své kariéry v Novém Městě na Moravě.
Vás to na střelnici netáhne?
Střílel jsem letos jednou. Ani už nemám zbraň, vrátil jsem ji, jen pažbu. Moc nestřílím.
Za českým týmem na Světový pohár do Novém Městě na Moravě jistě vyrazíte.
Určitě bych je rád viděl naživo. S některými jsem průběžně v kontaktu, ale přes zimu se moc nepotkáme. A když jste v tom prostředí dvacet let, nejde to najednou oddělit. Těším se.
Jak se vám zatím zamlouvá mužský tým? Michal Krčmář zajel několik kvalitních výsledků.
Jezdí o hodně líp než vloni, teď udělal dobře, že na Pokljuku vyrazil už před Vánoci. Navíc je typem závodníka, která v top formě nejde do sezony, čekám, že se ještě lepší. Hlavu na střelbu má, ví, co dělat, to je jeho obrovská výhoda, ale trochu ho brzdí čas střelby. Ti blázni vpředu zvládnou stojku skoro pod dvacet sekund, on ji má za třicet a deset sekund nenajedete. Vím, jak to má nastavené a myslím, že to nezmění.
Co mladíci? Nedoufal jste, že se úspěšní junioři už začnou víc prosazovat?
U Jonyho (Marečka) první trimestr nebyl úplně dobrý, je vidět, že mu ještě chybí fyzický trénink i zkušenosti. Ale je pořád ještě junior, dal bych mu čas, věřím, že za rok dva pokrok udělá. Viděli jste Itala Giacomela. Byl podobně nadějný, brzy začal v chlapech a ze začátku byl 40., pak se posouval vpřed a teď už jezdil do šestky. Je třeba vydržet, určitě se kluci pohnuli správným směrem.
Co jste říkal na výrazné zrychlení střelby Markéty Davidové?
Že čumím a smekám klobouk. Jsem s ní v kontaktu a nevím, jestli někdy někdo udělal to, co ona. Zrychlí se většinou o vteřinu dvě, u ní je to víc než pět. To musíte mít sakra odvahu. Pamatuju si, že kdysi to zkoušel Björndalen a byly z toho na střelnici dvojky, výsledkově tu sezonu odepsal. U Makuly se mi líbí, jak ví, co dělá. Není to nekontrolované a zběsilé, ale funkční. Fakt klobouk, protože na střelnici vám každá sekunda přijde neskutečně dlouhá. A ona jich ubere třeba pět. Nevím, jak to dělá, ale měla by to naučit každého.
Ještě vás i ze svazu lanaří do trenérských pozic?
Já se teď vydal trochu jinou cestou, děláme kurzy Skialpy do škol. Jsem na horách, dělám, co mě baví, ale jsem přes zimu docela vytížen, tak to nedokážu skloubit.
A do budoucna?
Třeba velký biatlon někdy přijde, ale v dohledné době ne. Když jsem skončil, přijde mi fajn si zkusit něco jiného. Vrátit se k biatlonu by pro mě bylo relativně jednoduché. Vím, co mám dělat, však jsem to dělal celý život. Tady je výzva se něco nového naučit, ne vždy je to příjemné, ale o to víc mě těší, když to funguje a někam vede.
Do vysokých hor vás to netáhne? Předloni jste vyrazil na expedici do Pamíru.
Zatím ne, kurzy mi zabírají hodně času. V březnu nebo dubnu by to šlo, ale spíš bych jel do Alp, nic extrémního. S tímhle si dám na nějakou dobu pohov…
