Článek
„Támhle jsou lyže Jonáše Marečka, tady má své Michal Krčmář, vedle Lucie Charvátová,“ provází sportovní ředitel Ondřej Rybář prostory kamionu s logem Českého biatlonu. „Každý závodník tu má v průměru dvacet párů lyží, někteří i třicet,“ vypočítává.
Proč tolik? „Liší se podle podmínek. Základní rozdělení je na teplé, studené a univerzální podle struktury a toho, jak odvádí vodu ze skluznice,“ líčí. Mezi rozestavěnými lyžemi mají své stroje servismani. „Je jich šest, většinou každý odpovídá za svého závodníka,“ vysvětluje.
Ve vedlejší menší místnosti obvykle bývá stroj na strukturu lyží, který má na povel Rakušan Benjamin Eder. „Když se lyže poškrábou třeba na kamenech, dají se tam opravit,“ líčí Rybář.
A zde mají servismani zázemí, však v kamionu tráví většinu dne. „Když se závodí později jako tady, tratě otvírají v poledne. Do kamionu jdeme v deset, vše nachystáme na testování a jsme tu tak dvě hodiny po závodě,“ říká Julie Svrčková, jediná žena v servisním týmu.
„Na závodníka otestujeme tak čtyři až osm párů a za den nalyžujeme tak třicet kilometrů,“ vypočítává.
Interiér českého servisního kamionu vyzdobily i obrázky od dětí.
Kamion si Češi pořídili před sezonou 2017/2018 po vzoru dalších týmů. Také hned vedle českého parkuje norský, o kus dál rakouský… „Když jsme náš projektovali, tak jsme se inspirovali. Rakouský se vysouval dozadu, nám se víc líbil vyjížděcí bok jako mají Francouzi, ale zase máme vchod zezadu. Norové mají všechno velkolepější,“ pousmál se Rybář.
Pro servismany je kamion výrazným ulehčením práce, obzvlášť při přesunech mezi Světovými poháry. „Zatáhnou se boky kamionu a nemusíme s lyžemi dělat nic. Dřív se muselo dát všechno do vaků, sundat vázání a spárovat,“ vybavuje si Rybář.
Jen na poslední dva díly sezony do USA a Kanady pochopitelně kamion zůstane doma. „To bude největší peklo. Víte, jak občas zacházejí s věcmi v letadlech, kolikrát přijedete a tři páry mají zlámané špičky,“ obává se Rybář.
Mrzí nás střelnice. Hrozně těžká trať, náročné podmínky, bolelo to, říkají po smíšené štafetě čeští biatlonistéVideo: Sport.cz
Ani sebelepší podmínky ale nejsou zárukou ideálně připravených lyží. Přesvědčil se o tom i český tým při úvodní smíšené štafetě. „Přišlo mi, že máza byla průměrná a s průměrnou se nedá udělat top výsledek,“ vypozoroval bývalý elitní závodník Ondřej Moravec.
„Úplně se lyže nepovedly. Bylo vidět, že výrazně zpomalovaly,“ uznal i Rybář, že máza během úseků závodníkům postupně odcházela. „Chtěli jsme trochu zariskovat, abychom měli vše top, teď máme ponaučení, že přehnaný risk není někdy dobrý. Ale ničemu neprospěje střílet do vlastních řad, nechali jsme tam spoustu dobíjení i trestné kolo,“ připomněl.
V Novém Městě na Moravě zatím panují podmínky náročné pro diváky, závodníky, ale i servis. Fluor, jenž je od aktuální sezony ve voscích zakázán, totiž byl efektivní právě na aktuální „jarní“ sníh. Navíc kontroly případného obsahu fluoru v lyžích komplikují servismanům možnost reakce.
„Dřív nachystali lyže a závodník mohl v podstatě rovnou na start. Teď probíhá kontrola na fluor, kdy se rozsvítí zelené, nebo červené světlo, pak se lyže dají do stojanu a ten se odnese na start. Celé se to výrazně prodlouží, a i když na prvním úseku vidíte, že to není ono, už není šance do toho vstoupit,“ popisuje Rybář.
Nicméně se zákazem zdraví škodlivého fluoru, který platí i v lyžování, jsou všichni srozuměni. Byť třeba legendární Nor Ole Einar Björndalen kritizoval, že ještě více rozevře nůžky mezi velmocemi a ostatními týmy…
Servisman Samuel Závalec v kamionu Českého biatlonu.
„Komplikace pro servis to je, ale nikdo to rozhodnutí nerozporoval. Někdo je napřed, někdo pozadu, nemyslím, že bychom jako český tým zaspali, vyvíjíme vlastní vosky, ale je to běh na dlouhou trať,“ připomíná Rybář.
Podstatné je samozřejmě pro servismany i zdravotní hledisko. „Řešili jsme to už předtím, byly povinné masky s filtry, kamion má speciální odsávání a filtraci, i kvůli drobným částečkám,“ popisuje.
„A hlavní argument je samozřejmě životní prostředí. Neumím identifikovat, nakolik zásadní je pro něj mazání lyží, ale pokud se do sněhu dostává něco, co tam nepatří, je to špatně,“ uvědomuje si Rybář.
