Dojemný ceremoniál i plán na brutální pařbu. Hvězdní biatlonoví bratři rozplakali Norsko

Nikdo už moc neřešil, že se tentokrát držitel rekordních 23 titulů mistra světa a pětinásobný olympijský vítěz Johannes Thingnes a s nemocí bojující Tarjeji, jenž má o dvě olympijská zlata a jedenáct světových titulů méně než mladší bratr, nedostali na stupně vítězů.

I po tom, co projeli cílem na sedmém, respektive 23. místě, je obklopili kamarádi z týmu, kteří se před nimi poklonili a zalili sprchou šampaňského. Ale přicházeli i další gratulanti, včetně českého reprezentanta Michala Krčmáře.

Loučícím se bratrům pak byla puštěna předem nahraná zdravice od bývalých i současných soupeřů. Ten největší z nich, Francouz Martin Fourcade, dokonce dorazil osobně. „Už v lednu jsem si zabukoval letenku sem, jakmile jsem se to dozvěděl. Chtěl jsem tu být, oslavit svého největšího rivala a vidět jeho poslední závod,“ svěřil se Fourcade.

Bratři si následně nasadili královské koruny a oblékli se do obřích norských vlajek olemovaných kožešinou. Vzali si speciální lyže s nápisem Bödium a pro fanoušky objeli stadionu na Holmenkollenu ještě symbolicky poslední kolečko za zvuků písně „Time to say goodbye“.

„Tohle je poslední cílová rovinka, kterou jsme ve Světovém poháru projeli. Jsem tak šťastný, že to mohlo být tady na Holmenkollenu s tebou, Tarjei,“ řekl Johannes. „Byl to neuvěřitelný den. Jsem tak šťastný, že jsem mohl na startu být a užít si to. Cítím, že nový život začíná právě teď. Slyšel jsem teď spoustu hezkých slov od řady kolegů a soupeřů,“ doplnil o dva roky straší bratr.

Ceremoniálem s fanoušky to však nekončilo, chystala se také následná velká party. „Bude se hodně slavit. Už jsem říkal, že zítra určitě auto řídit nemůžu. Bude to brutální, myslím, že na hotelu se může stát cokoliv,“ smál se Johannes.

Oba se trochu překvapivě rozhodli skončit kariéry necelý rok před olympijskými hrami. Podle svých slov se chtějí už více věnovat rodinám. „Všichni se teď budou asi měsíc válet na gauči a pak začnou s přípravou na olympiádu. Ale my na gauči zůstaneme,“ plánoval Johannes. „Trošku přibereme a lidi nás za šest měsíců ani nepoznají,“ dodal starší bratr.