Článek
Biatlon je kombinací fyzické a psychické síly, protože na střelnici musíte mít čistou a klidnou mysl. A jakmile jedna z těchto složek hapruje, jen těžko můžete pomýšlet – hlavně ve vytrvalostním závodě – na nějaký úspěch. Lucie Charvátová předvedla v úterý 14. nejrychlejší běh, byla na úrovní Markéty Davidové, jenže patálie na střelnici ji srazily na chvost.
„Bylo pro mě psychicky těžké se vyrovnat s tím posledním závodem (stíhačkou) a zvládnout střelnici. Už jsem to několikrát zažila a vím, že to není lehký krok, a ani dnes se mi to nepovedlo. Střelba mě mrzí, protože to není, co bych očekávala,“ popisovala.
Přiznala, že na léčení mysli nemá žádné zvláštní fígle. Prostě si po nedělním zpackaném závodě v pondělí naordinovala klasický trénink, snažila se mít tradiční rutinu. Soustředila se na střelbu a uklidňovalo ji, že rány shazovaly terče. „Takže jsem neviděla velký problém a říkala jsem si, že to bude v pohodě. Ale nervy sehrály svoji roli.“
U Charvátové to nejspíš vždycky bude nahoru dolů. Loni na jaře byla přeřazena do reprezentačního B-týmu, což později sportovní ředitel Ondřej Rybář v podcastu Mixzóna na Sportu.cz vysvětloval, že to neměl být dehonestující krok, nýbrž motivační.
„Přišlo mi to kruté, ale zpětně je to nejlepší, co se mi za posledních pár let stalo,“ popisovala Charvátová v lednu jen pár dní poté, co v Ruhpoldingu skončila ve sprintu osmá. I proto se tolik těšila na světový šampionát do Nového Města na Moravě, říkala, že už ji domácí prostředí nestresuje jako dřív. Silnice vedoucí do Vysočina Areny dokonce lemují billboardy s její tváří.
Přijela ji podpořit rodina i její rozrůstající se fanklub, v němž jsou lidé – jak sama říká –, „kteří ji podporují za všech okolností a brání na sociálních sítích“.
Charvátová, zvlášť po některých štafetách, byla pro mnohé „hejtry“ až snadným terčem. Zároveň ale ortodoxní biatlonoví fanoušci zůstávají věrní, což bylo znát také v úterý. Když vyrazila na trať s číslem 88, aréna se rozburácela, chtěla ji v těžkých dnech podpořit. „Atmosféra byla výborná. Na to, že je úterý, jsem nečekala, že tady bude taková velká podpora. Jenže na střelnici je to o hlavě a tam je těžké to ustát.“
Navíc u individuálních závodů je pro klid důležitá první položka. Jenže hned na ní Charvátová nasekala dvě chyby. „Já se navíc musím víc spoléhat na ležky a ty se mi nepovedly. A když člověk začne v dlouhém závodě chybami, je to od začátku špatné,“ přiznala.
Měla pravdu.
Je otázkou, jestli to v úterý nebylo v Novém Městě na Moravě její poslední představení, či i přes trápení zůstane pevnou součástí ženské štafety.